Na toho žebráka nesahejte! Před 95 lety zahynul pod koly tramvaje architekt Antoni Gaudí
V dopoledních hodinách opustil postarší muž zanedbaného vzhledu svůj domov a vyrazil na obvyklou procházku, kterou chtěl zakončit modlitbou. Podobný rituál praktikoval už několik let. Tentokrát mu nebylo dopřáno, po několika metrech ho srazila tramvaj číslo 30. Kolemjdoucí nechtěli na žebráka sahat, nakonec byl převezen do nemocnice, kde 10. června 1926 zemřel. Onen muž se jmenoval Antoni Gaudí Cornet, jeden z nejvýznamnějších architektů Katalánska a světové historie.
Narodil se v Katalánsku roku 1852, jeho rodiště není zcela známo. Historici spekulují o městě Reus či Riudoms. Přestože o jeho narození příliš nevíme, s jistotou můžeme říci, že Gaudího rodina měla kořeny v jižní Francii. Koncem 17. století se předci slavného architekta přestěhovali do oblasti Katalánska.
Malý revmatik a vegetarián
Vyrůstal jako rodinný benjamínek, brzo se však u něj projevila revmatoidní artritida. Tato nemoc ho provázela po celý život. Zakřiknutý chlapec vychodil církevní školu, kde se projevil jeho umělecký talent. Vynikal především v geometrii, pěstoval také zájem o středozemní faunu a floru, což se později odrazilo na jeho dílech.
Dospívající architekt se rovněž stal vegetariánem. V jeho případě nešlo o pózu či politický protest, jednoduše mu nová strava pomáhala překonávat zdravotní těžkosti. Další věcí, která by zcela jistě mela v souvislosti s Gaudím zaznít, je víra. Tu mu vštěpovali rodiče a Gaudí ji přijal. Během svého života držel několik tvrdých půstů, kvůli kterým málem zemřel.
Začátkem 70. let odcestoval do Barcelony, kde začal studovat vysokou školu, o osm let později už ho hřál v kapse diplom. Platil sice za prchlivého muže, společnost ale oslňoval svým stylem. Měl pečlivě střižené vlasy a obleky z kvalitní látky. Některé prameny ho dokonce označují jako dandyho (tj. muže, který upřednostňoval svůj vzhled před vším ostatním). V pozdějších letech projde architekt značnou proměnou.
Malý kostel? Chrám!
Po absolvování univerzity navrhl svůj první dům. Měl osobitý a jedinečný styl, v němž kombinoval prvky středozemní kultury a své vlastní ornamenty. Nepříliš známý architekt Gaudí získal zakázku na výstavbu kostela. Mělo se jednat o skromný a prostý farní kostel. V jeho rukou se kostelík změnil v chrám, který je jednou z dominant Barcelony.
Sagradě Famílii, jak se sakrální stavba nazývá, věnoval Gaudí prakticky celý život. Plány několikrát překresloval, sháněl finance a chvíli v chrámu dokonce bydlel. Nakolik zasvětil svůj život tomuto mistrovskému dílu, bylo vidět i na architektově vzhledu. Z upraveného mladíka se postupně stal zachmuřelý podivín s hustým vousem a rozcuchanými vlasy. Ani šaty už neměl na míru.
Často si odpíral jídlo, nikdy neměl manželku, protože choval lásku pouze k Sagradě. Několik let před svou smrtí aktivně podporoval katalánskou autonomii. V roce 1920 ho dokonce zbila policie při jedné z demonstrací. O čtyři roky později znovu pocítil sílu obušku, jako bonus dostal několik dní ve vězení. Po zaplacení padesáti peset byl volný.
Hořký konec geniálního architekta
V posledních letech také tvrdě pracoval na dokončení chrámu. Jeho rituály byly prakticky neměnné. Ráno vstal, vyrazil do kostela na modlitbu, pokynul hlavou na několik pozdravů. Zdáli také obdivoval rozestavěnou Sagradu. Stereotyp vydržel až do 7. června 1926. Dle některých svědků se Gaudí zastavil a zakoukal se na své dílo. Jiní vypověděli, že bez rozhlížení přecházel silnici. V téže chvíli se ale blížila tramvaj č. 30.
Gaudí skončil pod jejími koly. Zprvu zavládl chaos, ale přihlížející se ostýchali k ležícímu muži přiblížit. Domnívali se, že se jedná o žebráka či tuláka, a báli se nemocí. Nakonec těžce zraněného Gaudího naložili do taxíku a odvezli do nemocnice. Až tam byl teprve identifikován kaplanem ze Sagrady Famílie. Zranění ale byla natolik vážná, že jeden z nejoriginálnějších architektů 10. června 1926 zemřel. Bylo mu 73 let.
Pohřbu se účastnilo velké množství lidí, protože Gaudí byl Katalánci velmi oblíbený. Nemohl být uložen nikam jinam než do svého veledíla. Odkaz Gaudího stále žije, římskokatolická církev dokonce zahájila proces beatifikace v souvislosti s jeho osobou.
Samotná Sagrada Família není stále dostavěná, její otevření se plánuje na rok 2026.
