Pinkertoni: Lovci banditů i postrach dělníků
Ve hře Red Dead Redemption II utíkáte vy a váš gang psanců před spravedlností. Místních šerifů se bát nemusíte, jsou to ťunťové, které snadno oblafnete. Hlavním záporákem hry je Pinkertonova agentura. Jsou to chladní vypočítaví gentlemani, kteří jsou naprosto přesvědčeni, že vás dostanou na šibenici. Jsou chytřejší než vy, lépe vybavení než vy, jsou vždycky tři kroky před vámi a jediné, co můžete dělaty, je… zdrhat. A přesně tak to bylo i ve skutečnosti.
V roce 1842 se konala ve waleském městě Newport ohromná demonstrace za práva dělníků. Jedním z jejích vůdců byl i třiadvacetiletý skotský mladík Allan Pinkerton. Došlo k násilnostem, Pinkerton se dostal do rvačky s policisty, demonstrace byla rozprášena a na mladého Allana byl vydán zatykač. Protože to byl bystrý hoch, věděl, že v Británii už nemůže zůstat. Takže si sbalil svých pět švestek a manželku, která se živila jako barová zpěvačka, a naskočil na první loď do Ameriky.
Pinkertonovi se usadili pár desítek kilometrů od Chicaga v malém srubu, který Allan postavil vlastníma rukama. Přistavil si k němu i malou dílničku, kde bouchal dohromady bedny a barely, protože tomuhle řemeslu se doma ve Skotsku vyučil. Páru se narodil zdravý chlapec a vypadalo to, že rodina bude poklidným životem žít svůj malý americký sen.
Máte talent!
Jednoho krásného dne obcházel Allan lesem a narazil na tábor padělatelů peněz. V polovině devatenáctého století se Spojené státy jenom hemžily gangy, které zneužívaly toho, že čerství imigranti nedokážou rozeznat pravé dolary od falešných. Pinkerton nahlásil tábor místnímu šerifovi, šerif vzal několik dobrovolníků, dal Allanovi do ruky pušku a banda gang rozprášila v podstatě za jedno odpoledne. Šerif tenkrát Pinkertonovi řekl: „Máte docela talent.”
Pinkerton začal jako vedlejšák poskytovat detektivní služby lidem z okolí. Vyřešit, najít, ochránit, dopadnout. Ve čtyřicátém šestém už byl Pinkerton zástupce šerifa a jenom o tři roky později se stal vůbec prvním detektivem chicagské policie. A v roce 1850 založil svou vlastní Severozápadní policejní agenturu.
Za svobodu a demokracii!
Nedlouho po svém začátku byla organizace přejmenována na Pinkerton National Detective Agency. Přestože ze začátku fungovala jenom v Chicagu, slovo „national” bylo důležité, protože narozdíl od šerifů a policie nebyli Pinkertonovi agenti svázáni jurisdikcí daného státu, což bylo extrémně důležité pro jejich největší klienty – železnice. Do té doby totiž banditi mohli vykrást v New Yorku vlak, utéct do Oklahomy a hodit si nohy na stůl. Pinkertonům ale byly hranice států úplně šumák.
Agentura se stala mezi železničními koncerny mimořádně populární. Jedním z jejích klientů byly mimochodem i Illinoiské železnice, kde se Allan Pinkerton spřátelil s jejich právníkem, jistým Abrahamem Lincolnem, možná jste o něm slyšeli. S Lincolnem toho měl Pinkerton hodně společného, oba věřili na zrušení otroctví, Pinkerton dokonce vedl v Chicagu stanici takzvané podzemní železnice, což byl systém skrýší, tunelů a bezpečných cest, kterými mohli černí otroci z Jihu utíkat na Sever, případně do Kanady.
Extrémně inteligentní, vysoce nebezpečná
Pinkerton byl na svou dobu progresivní i v jiných ohledech, jeho totiž zajímaly výsledky, nikoli předsudky. A protože jeho detektivové dělali všemožnou investigativní práci a často museli dělat i dvojité agenty, byla Pinkerton Agency první ozbrojená složka v USA, která začala nabírat ženy. Tou úplně první byla agentka Kate Warneová, extrémně inteligentní, vysoce nebezpečná a atraktivní. Právě Kate náleží jedna z nejslavnějších akcí agentury.
Allanu Pinkertonovi se v přestrojení podařilo infiltrovat skupinku lidí, která měla v úmyslu provést atentát na tehdy nově zvoleného Lincolna. Pinkerton dal skupině atentátníků peníze, aby si zajistil jejich důvěru, vytáhl z nich detaily a následně se rozhodl, že on a agentka Warneová osobně dostanou Lincolna do bezpečí Washingtonu. Atentát měl proběhnout v Baltimoru, takže celý Maryland procestovala trojce v přestrojení, často měnili vlaky, dokonce se několikrát osobně vmíchali do davu, který Lincolnovi provolával nenávist a přál smrt. Představte si ten výjev, Abraham Lincoln a dva tajní agenti stojí v davu a křičí, že si ten republikánský šmejd zaslouží zemřít.
Úkol byl pochopitelně splněn do puntíku. Legenda praví, že po celou dobu cesty, tedy nějaké tři dny, nezamhouřila agentka Warneová oči. Díky tomu vzniklo legendární logo agentury. Otevřené oko se sloganem „Nikdy nespíme. – We never sleep.” To logo mimochodem nejspíš stojí za označením „soukromé očko” pro soukromého detektiva. Společně se zkratkou P. I., což zase znamená „soukromý vyšetřovatel”. Díky úspěchům agentura založila celou ženskou divizi. Třiašedesát let před tím, než měly ženy vůbec právo volit.
Za války Severu proti Jihu pak Pinkertoni v podstatě sloužili jako tajná služba Unie. Sbírali informace, řada agentů dokonce pracovala undercover jako konfederační vojáci a afroameričtí agenti vystupovali jako jejich otroci, protože se ukázalo, že před otroky se Jižané nebojí plácnout i ty nejtajnější informace. Sám Pinkerton vystupoval jako konfederační důstojník major E. J. Allan. Po několika letech byl odhalen a málem popraven, ale podařilo se mu proklouznout vojákům a zdrhnout zpátky na sever.
Nekousej se do jazyka!
Po válce Pinkertoni už jenom rostli. Druhá polovina 19. století se v USA nesla ve znamení konce divokého západu a divoký západ se pochopitelně bránil. Pinkertoni šli proti hotovým legendám téhle éry. Rozprášili Divokou bandu Butche Cassidyho a Sundance Kida, partu bratrů Daltonových... Dokonce šli po Jessem Jamesovi. Ten osobně oddělal jednoho z Pinkertonových nejlepších agentů, takže i když už železniční koncerny přestaly financovat Pinkertonův hon na banditu, agentura si svou akci prostě financovala sama. Jak víme, nestačili se k němu dostat včas, ale podařilo se jim oddělat hromadu Jamesových společníků, bratra a zmrzačit jeho matku. Protože… když jste naštvali agenturu, trpěli jste vy i všichni kolem vás.
Zároveň vás dokázali agenti najít téměř kdekoliv, protože měli hromady lidí a první databázi kriminálníků (i s fotkami!) ve Spojených státech. Používali nejmodernější postupy a naplno využívali svého ohromného backgroundu.
Právě tady si začali Pinkertoni budovat svou strašlivou pověst. Byli sice nejlepší a nejspolehlivější ozbrojená síla ve Státech, ale zároveň se nezodpovídali nikomu kromě svého zaměstnavatele, uměli být velice brutální až krutí a v podstatě se jim nikdo nemohl otevřeně postavit. To se mimochodem ještě zhoršilo po smrti Allana Pinkertona. Zemřel v 80. letech údajně proto, že se kousl do jazyka a dostal gangrénu. Jiné zdroje uvádějí mrtvici, ale… nám se víc líbí, že nejlepší detektiv a špion Divokého západu zemřel na to, že se kousnul do jazyka.
Agenturu po něm převzal jeho syn s vnukem a ještě ji rozšířili. V 90. letech 20. století měli Pinkertoni dva tisíce aktivních agentů na plný úvazek a dalších třicet tisíc lidí jako informátory, částečné zaměstnance, sílu v zázemí a podobně. Jenom pro srovnání, americká armáda tehdy čítala devětadvacet tisíc osob. Takhle masivní armáda začala celkem po právu řadu lidí znervózňovat, stát Ohio například zakázal Pinkertonům působení na svém území. Čistě proto, že se obával tolika ozbrojených lidí.
Kdo ale měl z Pinkertonů největší hrůzu, byli dělníci. Od Pinkertonovy smrti totiž začali agenturu používat především majitelé obřích průmyslových koncernů, kteří měli zájem na tom, aby jejich dělníci makali a nekecali nebo nedejbože nezačali zakládat odbory. Z agentů se stala v podstatě legálně ozbrojená armáda kapitánů průmyslu – „rytíři kapitalismu” se jim říkalo.
Paradoxně tak mladý levicový idealista ze Skotska vytvořil jeden z nejefektivnějších nástrojů na útlak dělníků vůbec.
Konec nadvlády
V roce 1892 došla dělníkům trpělivost. Před Carnegieho ocelárnou v Homestead, Pennsylvánie, stávkovalo nějakých šest a půl tisíce dělníků, když se k nim během noci začalo přibližovat nějakých tři sta agentů Pinkertonovy agentury na člunech. Běžně stačilo agentům vystřelit párkrát do vzduchu a nakopat pár zadků a stávka se rozpadla. V městě Homestead tohle nestačilo.
Obě strany se střetly v krvavé potyčce. Sedm dělníků zemřelo, jedenáct bylo těžce raněno. Pinkertonů zemřelo asi pět, těžké zranění si jich odneslo dvanáct, ale poraženi byli úplně všichni a všichni si odnesli aspoň lehké zranění. Reputace agentury už se z takového debaklu nikdy nevzpamatovala. Jenom rok nato vydal Kongres zákon, který limitoval možnost federální vlády nabírat soukromé detektivy a žoldáky. Veřejnosti byl znám jako Anti-Pikerton Act.
Pinkertoni už nejspíš nikdy nedosáhnou své někdejší slávy… Ale jako mezinárodní investigativní agentura fungují dodnes. Vlastní je švédský bezpečnostní koncern Securitas AB. A mimochodem, Pinkertoni mají pobočku i v Praze a nabírají, takže jestli jste nikdy nevyrostli z kovbojek, můžete to zkusit.
Howdy.
