Bijte nácky mečem! Jack Churchill proslul jako opravdový rytíř druhé světové války
Historie bývá spletitá a mnohdy překvapivá. Vedle notoricky známých příběhů skrývá stovky či tisícovky osudů svérázných mužů a žen. Jedním takovým je Jack Churchill, britský voják, který se proslavil na svou dobu netradičním způsobem boje. Patří mu ojedinělé prvenství, během nejkrvavějšího konfliktu v dějinách zabil nepřítele za pomoci luku a šípu. Na každou akci pro změnu chodil s mečem v ruce, za takové chování si vysloužil přízvisko Šílený Jack.
Narodil se 16. září 1906 na Srí Lance, jeho otec hodně cestoval po britských koloniích. Jako malé dítě zažil nespočet stěhování, rodina se nakonec usadila ve Velké Británii. Churchill pilně studoval, byl přijat na Královskou vojenskou školu v Sandhurstu. Během dospívání se u mladého muže projevila láska k lukostřelbě, kterou udivoval dívky. Jeho um mu vynesl také filmovou roli, v roce 1924 se objevil v americkém snímku Bagdádský zloděj.
Nahý bez meče
Kinematografie ale nebyla směrem, kterým chtěl Churchill jít. Miloval armádu, v zimních měsících 1926 se dokonce nechal přeložit do Barmy. Jeho kariéra pokračovala až do roku 1936, kdy vojenské řady opustil a nechal se zaměstnat jako novinář v keňském deníku. V hlavním městě učaroval modelingové agentuře, a tak nafotil několik snímků. Dva roky poté si znovu zahrál ve filmu.
Vedle lukostřelby se Churchill věnoval hře na dudy. Na osobitý nástroj uměl hrát výborně, dokladem je druhé místo v dudácké soutěži. Rok před válkou odcestoval do Osla, kde reprezentoval Velkou Británii na šampionátu v lukostřelbě. Skončil šestadvacátý. Po turnaji se vrátil do Anglie, tam ho zastihla zpráva o napadení Polska.
Churchill na nic nečekal a vrátil se zpět do armády. Jeho regiment byl vyslán do Francie. Je na čase upozornit, že Churchill si s sebou vezl luk, dudy a meč. Razil totiž heslo, že každý správný voják by měl mít u pasu připnutý meč. „Cítil se bez něj jako nahý,“ zavzpomínal Jackův mladší bratr. Při napadení jedné z německých patrol dal signál zvednutím meče.
Prokopání z koncentračního tábora
V těchto časech rovněž zabil nacistického okupanta lukem, jedná se o jediný evidovaný případ celé války. Churchillovo nářadíčko ale nemělo dlouho životnost, protože luk byl následně přejet nákladním vozidlem. Po čase se přihlásil ke Commandos, prestižnímu útvaru, který se pyšnil svou univerzálností. A Jack Churchill se v něm doslova našel.
Se speciální jednotkou prošel několik evropských bojišť, chvíli působil v Norsku, krátce nato v Itálii. Na závěr války byl odvelen do Jugoslávie, kde měli Commandos podporu Josipa Tita. Rota s Churchillem ale skončila pod palbou německých vojáků, z celého uskupení přežil pouze on a šest jeho druhů. Po neúspěšné operaci zahrál na dudy, o chvíli později byl zajat.
Německé velení si nebylo jisté, zda Jack není pokrevně spřízněný s Winstonem Churchillem. I přesto byl převezen do koncentračního tábora v Sachsenhausenu, kde obýval speciální komplex pro prominentní zajatce. V podzimních dnech se rozhodl, že uteče. S dalšími vězni vykopal tunel a z koncentračního tábora opravdu utekl. Celou skupinku nakonec odhalili.
Deset let bojů navíc
Konec války jej zastihl v Tyrolsku, odkud šel pěšky do Verony. Vzhledem k tomu, že vřava pokračovala v Tichomoří, nechal se Jack Churchill převelet. Své úkoly plnil v Barmě. „Zatracení Amíci, kdyby nepoužili atomovku, mohli jsme ještě deset let bojovat,“ nechal se slyšet bezprostředně po shození atomových bomb.
Samorost Churchill strávil další roky v Palestině, poté se odstěhoval do Austrálie, kde působil jako školitel nováčků. Na slunném ostrově zcela propadl surfování, zálibu si přivezl zpět do Anglie. Začátkem 60. let armádu opustil a věnoval se svým koníčkům, místní ho mohli například vidět, jak surfuje na řece Severn. Nikdy neodložil ani své milované dudy, jež ho tolik proslavily.
Jack Churchill zemřel 8. března 1996, bylo mu devětaosmdesát let.
