Goebbels od dětství trpěl problémy s pravou nohou, kvůli zdravotním potížím ji měl kratší a i přes veškeré snahy o skrytí této vady, kulhal.
Když se 5. listopadu 1940 vydal do Prahy, zaměřil se spíše než na státnické povinnosti na ty kulturní.
Mezi svými vrstevníky se tak dočkal jen posměchu a nepřátelství.
Goebbels od dětství trpěl problémy s pravou nohou, kvůli zdravotním potížím ji měl kratší a i přes veškeré snahy o skrytí této vady, kulhal.
Za nucené setkání s ním později tvrdě platil i Vlasta Burian nebo dirigent Národního divadla Václav Talich.
8 Fotogalerie

Goebbelsova návštěva Prahy podepsala Burianovi rozsudek. České milenky se tu ale nacista nedočkal

mc

Jména Hitlerových nejvyšších pobočníků dnes zná každé dítě. Himmler, Heydrich, Göring i další měli za druhé světové války své přesné role a každý z nich se zasloužil o jednu ze zrůdných stránek nacismu. Byl to ale Joseph Goebbels, který dal nacismu tvář a rozšířil ho mezi lid. Právě on stál za jeho nezměrnou popularitou. A právě on po své návštěvě Prahy způsobil perzekuci mnoha nevinných umělců. Goebbelse totiž vždy víc než vojenská tažení zajímalo umění.

Případ jako vystřižený z psychopatologie deprimovaných jedinců - Goebbelsovu osobnost do jisté míry formovaly jeho fyzické neduchy. Z dětství si po nemoci odnesl jednu nohu kratší - i přes veškeré snahy o nápravu kulhal. Byl rovněž malý a hubený. Kde nestačil tělem, tam to kompenzoval duchem. Je až k nevíře, že nacistická bestie, jak ho známe dnes, studovala literaturu a filosofii, dokonce pod židovskými profesory.

Fakt, že se kvůli tělesným neduhům nemohl zúčastnit první světové války, ho značně poznamenal. O to víc se pak angažoval v té další světové válce - ale i zde po svém. Byl mozkem celé ideologie, tvůrcem propagandy a celé řady bestiálních myšlenek.

Přesto se jeho návštěva Prahy ve dnech od 5. listopadu 1940 nesla spíše v duchu zábavy a povyražení ducha, než politických machinací, jak tomu u nacistických vojevůdců bylo zvykem. Setkání s prezidentem Háchou či protektorem von Neurathem se nevyhnul, dále na programu měl ovšem návštěvu Národního divadla či filmových ateliérů na Barrandově.

Během svého kulturního kolečka se setkal s Otakarem Vávrou, Vlastou Burianem či dirigentem Václavem Talichem - nutno zmínit, že z jejich strany rozhodně nešlo o radostné či alespoň žádané setkání. Přesto za pár minut ve společnosti Goebbelse platili ještě dlouhé roky po konci války.

A nejinak na tom byla i Lída Baarová, ta se s Goebbelsem sice v roce 1940 nesetkala, románek s ním si ale prožila už o několik let dříve. V jejím případě ovšem rozhodně nešlo o nucenou návštěvu z povinnosti. Jejich dalšímu scházení učinil na žádost Geobbelsovy manželky sám Hitler. A to k velké nelibosti samotného Goebbelse - jak lze alespoň usuzovat z jeho propité poslední noci v Praze, při které mu Baarová chyběla natolik, že vzal zavděk i operní zpěvačkou Valjou Petrovou.