Prof. MUDr. Jan Kabelík před druhou světovou válkou

Prof. MUDr. Jan Kabelík před druhou světovou válkou Zdroj: AMJAK Přerov, VÚA – VHA Praha

Kabelík během druhé světové války s českými krajany v Buenos Aires
Trosky bombardéru typu Caproni Ca.33, ve kterém zahynul Milan R. Štefánik
Výstavba Baťových kolonií v Brazílii
Přípis čs. vojenského přidělence v USA plk. Španiela doporučující žádost prof. Kabelíka o povolení vstupu do brazilské armády
Profesor Kabelík počátkem 70. let 20. století
5 Fotogalerie

Lékař a vědec Jan Kabelík předběhl dobu: Už před 70 lety podrobně popsal léčebné účinky marihuany

Jiří Plachý

Spoluzakladatel české mikrobiologie, sérologie a imunologie, účastník zahraničního odboje i propagátor zřízení českých kolonií v tropech Jan Kabelík (29. 10. 1891–14. 7. 1979) jako vůbec jeden z prvních vědců ve světě popsal léčebné účinky konopí. Výsledky několikaletého výzkumu shrnul v přednášce Konopí jako lék, kterou měl v prosinci 1954 na vědecké konferenci v Olomouci. Kabelíkova přednáška vzbudila obrovskou senzaci.

Jan Kabelík se narodil 29. října 1891 v Přerově v rodině známého literárního historika a zemského inspektora českých průmyslových škol. Rodina se kvůli otcovu zaměstnání několikrát stěhovala. Nejprve do Plzně a pak do Prahy. Po maturitě na smíchovském gymnáziu v roce 1909 se Jan zapsal ke studiu na lékařské fakultě c. k. české Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze.

Ještě před složením rigorózních zkoušek, počátkem července 1914, musel narukovat do rakousko-uherské armády. Promoci absolvoval již v uniformě, v září téhož roku. Následně strávil ještě několik přínosných měsíců v českém univerzitním bakteriologickém ústavu profesora Ivana Honla. Armáda habsburské monarchie v té době totiž sváděla na Balkáně těžké boje nejen se Srby a Černohorci, ale i s místními nemocemi, na jejichž léčení neměla dostatek vyškolených specialistů.

Služba na Balkáně

V roce 1915 odjel jako bakteriolog k Polní nemocnici číslo 1 do Kotoru a později, po obsazení severní části Albánie rakousko-uherskými vojsky, pak do Skadru, kde zůstal až do podzimu 1918. Válečné vřavy využil ke studiu exotických nemocí, především malárie, jejíž některá specifika popsal jako vůbec první. Během jedné z dovolených v českých zemích se také stihl oženit. Jeho životní družkou, s níž měl tři dcery, se stala středoškolská profesorka Helena Šípková.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!