Založit protektorátní vládní vojsko se Němcům vymstilo: Češi zatýkali nacisty a přeběhli k odboji
Ačkoliv si Němci se svou „image“ nedělali za války velké starosti, zpočátku Protektorátu přeci jen chtěli Čechům dát nějakou falešnou představu autonomie, a tak za zrušenou československou armádu založili vládní vojsko. Omezený počet a lehké zbraně měly zabránit vojákům, aby získali přesilu a mohli působit nacistům problémy. Ale ani to Němce nezachránilo. Více se dozvíte v novém seriálu Temná doba s Jiřím Padevětem z produkce internetové televize Mall.tv.
Důvodem pro ustavení vládního vojska byl také fakt, že celá řada vojáků z povolání byla po rozpuštění československé armády náhle bez práce. Alespoň několika stovkám z nich, tak vznikla šance uplatnění. Další vojáky hledali nacisté mezi mladými muži - podmínky byly přísné, řešil se věk ale i výška (minimálně 165 cm) a pochopitelně árijský původ.
Speciální jednotka, která sloužila prezidentu Emilu Háchovi k obraně a prezentaci u Pražského hradu i zámku Lány, musela navíc taky vypadat k světu - vybírali se sem tak urostlejší jedinci. Všichni ale měli jedno společné - byli ozbrojení jen lehkými pěchotními zbraněmi. I tak se ale nacisté vládního vojska začali brzy obávat. Jeho členové totiž až příliš často přebíhali k odboji, za což je pochopitelně čekalo vězení nebo rovnou provaz.
Zvláště obezřetný byl K. H. Frank, který se v roce 1944 zasloužil o vyslání vládního vojska za hranice Protektorátu. Ovšem do Itálie, kde měli hranice chránit před partyzány. To se Frankovi nelíbilo, oprávněně se totiž bál, že Češi si s partyzány spíš podají pomocnou ruku. Což se také stalo. Němci proto vládnímu vojsku zabavili zbraně, auta i jízdní kola a udělali z nich pracovní oddíly.
Ani to jim ale nepomohlo, roku 1945 se dokonce i vedoucí generál přidal na stranu americké armády. Oficiálně! Němce začali tak „jejich vlastní vojáci“ odzbrojovat a zatýkat. Doma v Česku zbytky vojska bojovaly i na barikádách Pražského povstání.
