Komunistický režim odsoudil Štěpána Gavendu dvakrát k trestu smrti

Komunistický režim odsoudil Štěpána Gavendu dvakrát k trestu smrti Zdroj: ABS, archiv

Falešný protektorátní průkaz velitele výsadku Carbon Františka Bogataje
Oldřicha Miholu řídila komunistická rozvědka. Vyzradil Gavendu i řadu dalších.
Pevnost v Leopoldově byla vybudována v 17. století. Jako věznice slouží od 19. století. V létě 1951 Leopoldov převzalo ministerstvo národní bezpečnosti.
Velký útěk
4 Fotogalerie

Velký útěk: Před 70 lety utekl hrdina protikomunistického odboje z obávaného vězení v Leopoldově

Prokop Tomek

Mezi nejpozoruhodnější osobnosti protikomunistického odboje patří Štěpán Gavenda (25. 6. 1920–28. 6. 1954). Jeho kuráž, schopnosti a zkušenosti kurýra byly zcela mimořádné. Mnohokrát přešel státní hranici, převedl desítky lidí, plnil důležité úkoly. Nikdy neudělal chybu ani nikoho nezastřelil, jeho zatčení bylo dílem zrádce. Několikrát utekl z vězení. Z obávaného Leopoldova uprchl 2. ledna 1952. Odvaha, s níž se na podzim téhož roku vydal znovu do Československa, je až nepochopitelná.

Štěpán Gavenda pocházel z Vizovic. Jeho dětství bylo složité, narodil se 25. června 1920 jako nemanželský syn skladníka Československých státních drah a dělnice. Zprvu ho vychovávala babička, ve školním věku vyrůstal u otce, rok strávil v mikulovské polepšovně. Vyučil se strojním zámečníkem, pak pracoval v zemědělství a v Baťových závodech. Na jaře 1942 se přes Slovensko pokusil odejít k československé zahraniční armádě. Na hranicích Gavendu chytili a německý soud ho poslal na sedm měsíců do vězení. Po propuštění byl totálně nasazen v továrně Heinkel ve Vídni. Během náletu v červenci 1944 utekl. Skrýval se na Moravě a připojil se k partyzánské skupině na Zlínsku. Při jedné akci byl postřelen do levé nohy.

Po válce absolvoval vojenskou základní službu a začal pracovat jako pomocný stavební dělník v Chomutově. Během léčení pracovního úrazu se v tamní nemocnici seznámil s německou ošetřovatelkou Selmou Harthanovou. V roce 1949 se jim narodila dcera Irena. V té době už ale nebyl doma.

Do odboje

Třetího dubna 1948 Gavendu zatkl chomutovský Sbor národní bezpečnosti (SNB) pro napomáhání přechodu hranic neodsunutým Němcům. Gavenda však ze strážnice uprchl a z místní věznice ještě osvobodil své tři německé přátele. S pomocí známých přešli přes sovětskou okupační zónu do britské zóny u Göttingenu. Gavenda pobýval v uprchlických táborech Dieburg a Ludwigsburg. S ilegálními cestami do Československa začal už v květnu 1948. Pašoval cigarety, příležitostně převáděl uprchlíky a nosil vzkazy jejich blízkým doma.

Hned při první cestě měl však smůlu. V Domažlicích ho zadržela hlídka SNB. Z věznice Okresního soudu v Klatovech se 11. května 1948 zase dostal a zmizel do Německa. V říjnu 1948 převedl přes hranice bývalého velitele výsadku Carbon, Františka Bogataje, a pět dalších lidí. Udělal na ně ten nejlepší dojem. O měsíc později ho major Bogataj vyhledal a Štěpán Gavenda začal působit jako kurýr a převaděč pro jednu z československých skupin při americké zpravodajské službě. Hranice přecházel s bývalým vojenským akademikem Milošem Zemánkem ze Vsetínska. Na nebezpečném území se pohybovali ozbrojeni, s falešnými občanskými průkazy a odznaky KSČ na klopách kabátů.

Desítky cest

Dvojice kurýrů byla dlouho úspěšná. Štěpán Gavenda a Miloš Zemánek si vybudovali okruh kontaktů ve Zlíně, v Praze, Uherském Ostrohu i na Slovensku. Rozrůstající síti spolupracovníků nosili písemné pokyny a zpět odnášeli zprávy. Lidé tehdy ještě nebyli zastrašení, sami se do odboje hlásili. Do srpna 1949 vykonali Gavenda se Zemánkem několik desítek cest z americké zóny v Německu do Česko­slovenska. Nebáli se, často se vydávali do vnitrozemí, do Prahy, Brna, Zlína i na Slovensko. Zpátky do Německa převedli nejméně 65 uprchlíků.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!