Hájil se, že pomáhal Čechům: První kolaboranty popravili v Praze před 76 lety
Vypořádání se s nepřáteli po druhé světové válce nepatří k nejsvětlejším okamžikům české historie. Kolektivní vina sudetských Němců, útoky na nevinné včetně znásilňování žen se považují za nepřiměřenou bestialitu. I proto byly ustanoveny právní normy, jak se zločinci naložit. Národní soud, který rozhodoval nad kolaboranty, poslal 18 souzených na smrt. Jako první dostali provaz dva vojáci, jejichž touha po moci se před ničím nezastavila.
Největším tahounem procesů s kolaboranty měl být soud prezidenta Emila Háchy, ten ale zemřel dávno před tím - 27. června 1945, zhruba měsíc po zatčení a převezení na Pankrác. Vůbec první proces začal před 76 lety, 15. ledna 1946, a stanuli před ním tři muži - Otto Bláha, Robert Rychtrmoc a Gustav Mohapl.
Poslední zmíněný vyvázl jako „pouhý“ novinář s 25 lety těžkého žaláře. Další dva čekal tvrdší osud. Bláha se už za první světové války setkal například s Konstantinem von Neurathem, Hermannem Göringem i Adolfem Hitlerem. A známosti neváhal využít, aby o několik let později získal za války lepší postavení.
Byl natolik proaktivní, že dokonce založil kolaborantskou organizaci Český svaz válečníků. Bojovali proti sovětské armádě a Bláha dokonce navrhoval i českou verzi arizace. Když stanul v roce 1946 před soudem, tvrdil, že intervenoval za tisíce vězněných Čechů. V jeho prospěch ale nikdo nesvědčil, spíše naopak.
Dobře to nedopadlo ani s Rychtrmocem. Ten jako voják z povolání s velkými zkušenostmi nejprve Československo bránil, brzy ale přešel na druhou stranu barikády. Oba muži byli 21. ledna odsouzeni k trestu smrti. Beneš jejich žádost o milost během necelých dvou hodin zamítl. O chvíli později byl oběšen Bláha a o hodinu později i Rychtrmoc.
