Podařilo se důkladně vyšetřit zločiny komunismu? Oproti jiným zemím východního bloku to nebylo tak zlé
Devadesátá léta přinesla naději na nápravu starých křivd. Možnost vyšetřovat minulost se odvíjela od škrtnutí promlčecích lhůt trestných činů podle zákona 198/1993 Sb. o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu. Přesto se očekávání veřejnosti nepodařilo naplnit. Bylo těžké vyšetřovat zločiny spáchané v utajení před desítkami let. Český pokus o jejich potrestání ale patří ve srovnání s dalšími postkomunistickými zeměmi k těm úspěšnějším.
Už 2. září 1991 vznikl rozkazem ministra vnitra ČSFR Jána Langoše Útvar federálního ministerstva vnitra pro dokumentaci a vyšetřování činnosti Státní bezpečnosti jako první instituce zabývající se vyšetřováním a dokumentováním období let 1948–1989. O rok později se změnil na Úřad dokumentace a vyšetřování činnosti StB, podřízený Úřadu vyšetřování Policie ČR. Další úřad zabývající se shromažďováním důkazů o zločinech minulosti byl založen na Generální prokuratuře, později státním zastupitelství. Od ledna 1995 došlo ke sjednocení a rozkazem ministra vnitra Jana Rumla vznikl Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Ředitelem se stal místopředseda Křesťanskodemokratické strany a jedna z významných postav Charty 77 – doktor Václav Benda. Pravomoci úřadu šlo srovnávat s kteroukoliv jinou součástí Policie České republiky.
Jak na minulost?
Možnost vyšetřovat minulost se odvíjela od škrtnutí promlčecích lhůt trestných činů podle zákona 198/1993 Sb. o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu. Přesto se očekávání veřejnosti nepodařilo zcela naplnit. Bylo skutečně těžké vyšetřovat zločiny spáchané v utajení před desítkami let bez skartovaných písemných dokladů, s nemocnými nebo již zemřelými pachateli, oběťmi či svědky. Státní zástupci i soudci měli proti prolomení promlčecích lhůt výhrady. Argumentovali dávnými amnestiemi a mnoha jinými příčinami. Na druhou stranu český pokus o trestání zločinů minulosti patří ve srovnání s dalšími postkomunistickými zeměmi přesto dokonce k těm úspěšnějším.
Do roku 1996 měli lidé z ÚDV určitou exkluzivitu při studiu materiálů StB. V dubnu 1996 přijal Parlament ČR první zákon č. 140/1996 Sb. o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé StB. V České republice se tak stalo jako v první postkomunistické zemi po Německu a bylo to na dlouhou dobu ojedinělé. O tři roky později se materiály Státní bezpečnosti plošně odtajnily a v roce 2004 pak byl přijat skutečně velkorysý archívní zákon.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
