Do nejpřekládanějšího českého románu balili v hospodách syrečky, jeho autor v nich byl štamgastem
Před 101 lety začaly sešitově vycházet Osudy dobrého vojáka Švejka. Životní dílo Jaroslava Haška původně mělo problém s distribucí a prodejem. Svazky si rozebírali štamgasti v hospodách a na žádný veliký úspěch to tenkrát v březnu roku 1921 nevypadalo. Dnes jde o zřejmě nejpřekládanější českou knihu v historii. Bohužel ale román zůstal nedokončený – Hašek v necelých 40 letech zemřel na ochrnutí srdce. Fenomén výřečného Švejka nicméně žije dál a jeho osudy dodnes milují lidé od Anglie a Francie, přes Švédsko nebo Turecko až po Indonésii i Sýrii.
Haškova osoba je často ztotožňována s postavou Švejka – přitom skutečným předobrazem hlavního hrdiny byl František Strašlipka, důstojnický sluha nadporučíka Lukáše. I tak bychom ale u obou našli mnoho podobných rysů, zejména pak lásku k hospodskému životu. Traduje se mnoho historek o tom, jak Hašek ve výčepu zapomněl novorozeného syna, nebo propil kočárek. V chotěbořské hospodě zase v létě roku 1912, tedy dva roky po svatbě, proseděl několik týdnů a neměl se k odchodu ani zaplacení.
A zatímco pro Čechy je Hašek leckdy roztěkaný novinář a anarchistický spisovatel, pro ruské bolševiky, k nimž se ke konci první světové války připojil, je vzorem organizovanosti, intelektu a zodpovědnosti. I proto mezi let 1918–1920 vystřídal v Rusku řadu důležitých postů. V Rudé armádě velel například oddílu Čuvašů, následně na Sibiři vydával v burjatštině časopis Úsvit. Pro Burjaty se stal „otcem národa“, vytvořil pro ně totiž abecedu a založil tím národní písemnictví. A podívat se měl i do Mongolska, kde se údajně setkal s čínským revolucionářem Čchen Čchan-chajem.
Velkou část Švejka napsal ale Hašek v Československu. Do Lipnice nad Sázavou odjel hledat klid a naději, že se jeho zdravotní stav na čerstvém vzduchu zlepší. Odmala totiž trpěl srdeční vadou, měl zakrnělou štítnou žlázu a alkohol ani čas strávený v zajateckých táborech za první světové války mu příliš nepřidaly. I tak ale dál vysedával v tamní pivnici, kde dokonce po mnoha pivech slíbil koupit polorozpadlý dům pod hradem. Tam se skutečně po rekonstrukci přestěhoval a tam také ještě na sklonku roku 1922 diktoval poslední kapitoly velikého románu.
Více o životě Jaroslava Haška, jeho díle i leckdy neuvěřitelných dobrodružstvích se dozvíte v úvodním videu. Další fascinující životy slavných můžete sledovat na internetové televizi Mall.tv zde.