Kvůli Kopeckého projevu lidé hlásali, že Hitler měl pravdu! Antisemita měl na svědomí i život přeživšího holokaustu
Po válce se komunisté tvářili, že antisemitismus je jim proti srsti a jakékoliv nálady tohoto typu nebudou tolerovat. Když ale vysoce postavený muž z jejich vlastních řad, vytahoval řeči o potírání Židů a posměšky na jejich účet, mlčeli. Nebo nemlčeli, ale lhali v jeho pospěch. Václav Kopecký patřil k tomu vůbec nejhoršímu, co sedělo ve vládě.
Stalinista s nechutným zalíbením v trestu smrti a monstrprocesech s politicky nepohodlnými. A také až neuvěřitelně zapřísáhlý antisemita. To byl Václav Kopecký, muž, jehož jméno v pamětnících vzbuzuje strach i odpor ještě dnes.
Kopecký byl nedostudovaný právník, zakládající člen KSČ, jejich poslanec a po válce ministr informací - propagandistického nástroje SSSR. Ještě před válkou se tvrdě zastával sudetských Němců, jenže to se časem nehodilo komunistům do krámu. Kopecký přesto své přesvědčení nezměnil. Hned po válce začal opět šířit své antisemitské nálady.
Jejich vrcholem byl jeho projev z roku 1947, ve kterém se opřel do Židů z Podkarpatské Rusi. Označil je za „bradaté Šalamouny“ a „židovskou svoloč“. Projev hodný Hitlera dokreslil několika vtípky, kterými byl pověstný. Tím v Československu povzbudil lidový antisemitismus. A to do takové míry, že si lidé mezi sebou říkali i to, že Hitler měl pravdu...
Na svědomí měl jeho projev ale i lidský život. Ejsik Weiss v důsledku jeho slov spáchal sebevraždu. Weiss od začátku války bojoval proti nacistům, byl zraněn ale na frontu se vrátil. Za války mu vyvraždili celou rodinu včetně manželky a potomka. Jeho samotného nakonec zabil nechutný netvor jménem Kopecký...
Španělskou synagogu se stálou expozicí, věnovanou osudům Židů v českých zemích, si je možné prohlédnout denně kromě sobot a židovských svátků v rámci prohlídkových okruhů Židovské muzeum v Praze nebo Pražské Židovské Město.
