Sedm statečných... A jeden, který selhal

18. června 1942 ve dvě hodiny ráno vydává K. H. Frank rozkaz, aby se jednotky SS připravily k zásahu proti neznámému počtu parašutistů, kteří se ukrývají v kostele sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici.

Josef Gabčík, Jan Kubiš, Adolf Opálka, Josef Valčík, Jaroslav Švarc, Josef Bublík, Jan Hrubý - sedm statečných čechoslováků bude po dlouhých sedm hodin odolávat stonásobné přesile esesáků…

Rekapitulace souboje v kostele sv. Cyrila a Metoděje mezi parašutisty operace Anthropoid a nacisty • Martin Bartkovský

8. 4. 1912 v Poluvsie u Žiliny na Slovensku

Otec František Gabčík pracoval před první světovou válkou v argentinských dolech a USA. Přispěl penězi na fond budoucího československého státu. Po absolvování vojenské služby pracoval v armádní chemické továrně. Po pracovním úrazu se stal vedoucím skladu toxických látek. Nesouhlasil s klerofašistickým režimem, práci sabotoval. V květnu 1939 přešel ilegálně hranice do Polska. S částí čs. vojenské jednotky vstoupil do cizinecké legie a po vypuknutí války do čs. armá­dy v jihofrancouzském Agde. Po napadení Francie se vyznamenal v těžkých ústupových bojích. Se zbývající částí čs. armády se dostal lodí Rod El Farag do Velké Británie. S Kubišem vytvořil dvoučlennou skupinu ANTHROPOID. V jeho závěrečném hodnocení po výcviku je uvedeno: „Rázný a disciplinovaný voják. Je naprosto spolehlivý a velmi zapálený.“

24. 6. 1913 v Dolních Vilémovicích

Druhý ze čtyř dětí, pracoval v cihelně. Byl členem tělovýchovné jednoty organizace Orel. Vojenskou službu nastoupil v roce 1935 a v armá­dě zůstal jako délesloužící. Obě mobilizace v osmatřicátém roce prodělal jako příslušník 3. roty strážního praporu v Litultovicích u Opavy. Po demobilizaci pracoval v cihelně u Dolních Vilémovic. Vyzbrojen granátem přešel v červnu 1939 ilegálně hranice do Polska, kde v Krakově vstoupil do tvořící se čs. vojenské jednotky. Za odvahu v bojích ve Francii byl vyznamenán Čs. válečným křížem 1939 a francouzským Croix de Guerre. V Anglii, na základně v Moreton Paddoxu, sloužil jako zástupce velitele 1. čety 3. roty 1. praporu. V operaci ANTHROPOID nahradil zraněného Karla Svobodu. Na konci speciálního výcviku v září 1941 o něm jeho nadřízení napsali: „Velmi spolehlivý, klidný voják.“

4. 1. 1915 v Rešicích u Dukovan

Hnědooký, sto osmdesát pět centimetrů vysoký, všestranně nadaný. Vyučil se automechanikem. Maturoval na obchodní akademii. Po vojně se přihlásil na Vojenskou akademii v Hranicích, kterou absolvoval v roce 1937. Stal se důstojníkem z povolání. Na konci června 1939 přešel s bratrancem Františkem Pospíšilem (pozdějším parašutistou) hranice do Polska. Přes cizineckou legii se dostal do Francie a potom lodním transportem do Velké Británie. Po absolvování kursu útočného boje, výsadkářského výcviku a dalších speciálních kursů přijat ke Zvláštní skupině D II. zpravodajského odboru. Pro svou ráznost a spolehlivost jmenován velitelem operační skupiny OUT DISTANCE. Jeho úkol: dopravit do protektorátu speciální naváděcí maják Beacon a provádět zde sabotážní akce.

2. 11. 1914 ve Valašských Kloboukách

Vyučil se koželuhem, pracoval u Bati, kde navštěvoval večerní školu. Po absolvování vojenské služby se vrátil k firmě. V prosinci 1939 odešel přes Maďarsko, Jugoslávii, Řecko, Turecko a Sýrii – „jižní cestou“ – do Francie. Prodělal ústup do Velké Británie, kde absolvoval obvyklé kursy a byl vybrán do výcviku pro zvláštní úkoly. Sto dvaasedmdesát centimetrů vysoký, modrooký Valčík – valašský chlapík, plný energie, se smyslem pro humor v nebezpečných situacích vždy zachoval chladnou hlavu. Byl povahovým protipólem introvertního Bartoše i noblesního Potůčka. Vhodně doplňoval charakter a ducha skupiny SILVER A.

11. 5. 1914 ve Velkém Újezdě

Otec tesař, matka v domácnosti. Jaroslav měl čtyři sestry. Všichni cvičili v Sokole. Jaroslav se vyučil cukrářem a pracoval v Praze. V roce 1936 nastoupil vojenskou službu u roty doprovodných zbraní v Trnavě. Po absolvování poddůstojnické školy byl převelen do Zábřeha na Moravě a poté do Hlučína. Koncem listopadu 1938 zabezpečoval hranici na Podkarpatské Rusi. Zúčastnil se několika přestřelek s Maďary. V březnu 1939 demobilizován. V lednu 1940 odešel přes Maďarsko, Jugoslávii, Sýrii do Francie. S 2. pěším plukem bojoval na frontě. Lodí Rod el Farag se dostal do Anglie. V září 1941 absolvoval kurs útočného boje. Následoval výcvik v seskoku padákem. Poté byl vybrán do výcviku pro zvláštní úkoly a zařazen do operační skupiny s kódovým označením TIN.

12. 2. 1920 v Bánově u Uherského Brodu

Sto osmdesát pět centimetrů vysoký. Měl šest sourozenců. Z finančních důvodů nedostudoval kněžský seminář. Od šestnácti let byl členem tělovýchovné jednoty Orel. Věnoval se sportovní cyklistice. Učil se německy, francouzsky a anglicky. Po maturitě na reálném gymnáziu J. A. Komenského v Uherském Brodě se spřátelil s Valčíkem. Měli společného známého, faráře Františka Boráka z Valašských Klobouk. Bublík chtěl studovat práva. Začátkem ledna 1940 odešel „jižní cestou“ do Francie. Zúčastnil se zde bojů na frontě. Po jejím zhroucení se dostal lodí Rod el Farag do ­Anglie. Byl zařazen k 2. rotě 2. praporu. Absolvoval kursy útočného boje a výsadkového výcviku. Po zdokonalovacím výcviku byl zařazen do skupiny BIOSCOP.

4. 3. 1915 v Kunovicích u Uherského Hradiště

Nejmladší ze čtyř sourozenců. Po vyučení číšníkem se stal vrchním ve zlínském hotelu Záložna. Ovládal několik cizích jazyků. V roce 1937 nastoupil základní vojenskou službu u 10. hraničářského praporu v Trebišově. V roce 1939 pracoval v německém Kielu. Po návratu do vlasti odešel v prosinci přes Maďarsko a balkánské země k čs. zahraniční armádě. Ve Francii byl zařazen k 3. rotě 1. ppl. Zúčastnil se bojů a byl vyznamenán Čs. válečným křížem 1939. Lodním transportem se dostal do Anglie k 1. rotě 1. praporu. Absolvoval kurs útočného boje a výsadkářský výcvik. Vybrán pro zvláštní úkoly a zařazen do skupiny BIOSCOP.

10. 10. 1911 ve Staré Hlíně u Třeboně

Pocházel ze zcela nemajetné rodiny. Náhodným dědictvím získal Čurdův bratr František dům. Do něho se celá rodina Čurdových i s matkou Rosálií nastěhovala. Karel byl nejmladší ze šesti dětí. Pracoval jako dělník. V roce 1933 nastoupil základní vojenskou službu v Třeboni. V armá­dě zůstal jako délesloužící, ale v červnu 1938 byl propuštěn. Koncem června 1939 odešel do Polska. Odtud lodí Chrobry do Francie. V srpnu přijat do cizinecké legie. Po vypuknutí války byl poslán zpět k tvořící se čs. armádě. Zařazen k náhradnímu praporu. Bojů ve Francii se nezúčastnil. V červenci 1940 přeplul lodí Mohamed Ali El Kebir do ­Anglie, kde sloužil u automobilové roty. V lednu 1942 vybrán pro zvláštní úkoly ve vlasti. Ve chvíli, kdy byl pořizován tento portrét, nikdo nepředvídal, že právě Čurda podlehne strachu...

Velká galerie hrdinů: Českoslovenští parašutisté vysazení do akce v protektorátu

Historie

František Moravec: Československý zpravodajec, který rozhodl o útoku na Heydricha

Causy