Jedna z nejslavnějších soch v dějinách lidstva vznikla z poškozeného kvádru, který nikoho nezajímal
V září roku 1504 byla na náměstí Piazza della Signora ve Florencii slavnostně odhalena socha Davida od Michelangela Buonarrotiho. Pětimetrová mramorová postava je dnes dost možná nejslavnější sochou světa, ideálem renesanční krásy, který svému (v té době devětadvacetiletému) autorovi přinesl nehynoucí slávu i spoustu peněz. Dostal za ni 900 zlatých dukátů, což prý bylo víc, než Leonardo da Vinci vydělal za celý život…
Popravdě, David je dodnes pravděpodobně nejznámějším Michelangelovým dílem. Na původním místě sice stojí pouze kopie sochy (originál je kvůli lepšímu zachování díla umístěn v městské Akademii krásných umění /Galleria dell´ Accademia/), ale k Florencii patří stejně neodmyslitelně jako kopule zdejší katedrály, Starý palác (Palazzo Vecchio) s téměř stometrovou věží nebo Starý most (Ponte Vecchio) s malými krámky přilepenými k jeho bokům.
Avšak i další díla Michelangelova génia, který se zdaleka neomezoval jen na sochařství, se řadí k tomu nejlepšímu, co kdy bylo rukou umělce vytvořeno, a zná je, minimálně z doslechu, prakticky každý. V oblasti sochařství je třeba na prvním místě zmínit jeho Pietu (vznikala v letech 1498–1499): sousoší ztělesňující zoufalou Matku Boží (Pannu Marii), s mrtvým Kristem v náručí. Díky tomuto dílu získal mladý Michelangelo své renomé a vydělal si jím (na začínajícího umělce horentních) 450 dukátů. Pieta je k vidění v Bazilice sv. Petra v Římě.
K dalším nesmrtelným umělcovým dílům to je ze svatopetrské katedrály jen pár kroků. Stačí zajít do Sixtinské kaple, kterou nechal v 70. letech 15. století vyštvěte papež Sixtus IV. (odtud její název). Tady Michelangelo ukázal, že je nejen brilantní sochař, ale i malíř. Za obrovského úsilí (o kterém vypráví úvodní video) zde vytvořil na rozlehlém stropě ve výšce dvaceti metrů úchvatný soubor maleb zachycující starozákonní výjevy od stvoření světa až po potopu a Noemovu archu. Pracoval na nich bezmála pět let (1508–1512). O čtvrtstoletí později se pak do Sixtinské kaple vrátil a opatřil oltářní stěnu neméně strhující freskou Poslední soud (1536–1541).
Ve stručném výčtu toho největšího, co Michelangelo vytvořil, nemůže chybět ani další umělecký obor: architektura. Opět ve Vatikánu, v Bazilice svatého Petra. V závěru svého života (už po 70. narozeninách) totiž Michelangelo působil v roli hlavního architekta tohoto středobodu křesťanského, a zvláště katolického, světa. Vypracoval návrhy pro stavbu kopule i centrálního chrámového prostoru a působil zde až do roku 1564, kdy v Římě zemřel. Bylo mu požehnaných 88 let.
Na závěr snad ještě jednu zajímavost k jeho působení ve svatopetrské katedrále. V roce 2007 byla ve vatikánských archivech nalezena unikátní, dosud neznámá, Michelangelova skica této baziliky, nakreslená červenou křídou. Vzbudila skutečnou senzaci: nejen kvůli pěti stoletím, které strávila bez povšimnutí v archivech, ale zejména proto, že se vůbec dochovala. Michelangelo totiž před svou smrtí všechny své architektonické návrhy spálil…
