Odbojáře umlátili komunisté k smrti: Hlavního viníka podezírají i ze smrti Jana Masaryka
StB má na svědomí mnoho nevinných životů. Je mezi nimi i celá řada odbojářů z druhé světové války. Jedním z nich je i Bedřch Wiesner - člen zpravodajské skupiny Františka Moravce, jehož jméno je neprávem zapomínáno. Údajně během války vedl v Londýně asi 6000 výslechů a to komunisty dost děsilo. Nakonec se rozhodli pro prověřený výslech a brutální mučení. Sami ale asi nečekali, že Wiesnera umlátí k smrti...
Bedřich Wiesner zvládl během začátku okupace utéct i s manželkou do Londýna, kde se okamžitě připojil k protinacistickému odboji. V rámci toho pracoval pro zpravodajský odbor exilového Ministerstva národní obrany - vyslýchal německé válečné zajatce s vazbou na předválečné Československo i uprchlíky z protektorátu Čechy a Morava.
Po válce se vrátil do Československa a měl být dále příležitostným informátorem Obranného zpravodajství. Jeho vazby na západ se ovšem příliš nelíbily komunistům. Po převratu v roce 1948 se začali zbavovat všech nepohodlných a tím se stal i Wiesner. V listopadu 1949 ho zatkli a odvezli na odhlehlou chatu poblíž Mníšku pod Brdy.
Miroslav Pich Tůma ho se svými dvěma pomocníky svlékli, spoutali mu ruce za zády a začali ho vyslýchat. Wiesner pochopitelně odmítal přiznat, že by spolupracoval s britskou tajnou služnou proti komunistickému režimu, protože to nebyla pravda. Pich Tůma ho tedy začal mučit - neustále ho pěstmi tloukl do břicha, jeho dva pomocníci ho s velkou pravděpodobností občas vystřídali...
Po celé noci a celém dni Wiesner všechno přiznal. Prosil o lékařské ošetření, to ale Pich Tůma zamítl a nechal Wiesnera převézt do vězení v Ruzyni, kde ho našli druhý den mrtvého. Vykrvácel do břicha z roztržených jater. Pich Tůma měl na svědomí více životů - dva muže údajně bez soudu popravil zastřelením. O čtyři roky později byl za „porušování socialistické zákonnosti“ poslán do vězení. Jeho brutality se báli i sami komunisté. Za mřížemi ale nepobyl dlouho. Před soudem se objevil ještě několikrát, ale nikdy nebyl za své činy - odporné vraždy - řádně potrestán. Když jeho osobu roku 1995 začala znovu vyšetřovat, radši se v šestasedmdesáti letech oběsil na půdě svého domu.
