Zapomenutý protest: První evropská vzpoura proti komunistům proběhla před 70 lety v Prostějově
Když se před 70 lety – 10. dubna 1953 – Prostějované probudili do jarního rána, mnoho z nich nemohlo věřit svým očím. Z centrálního náměstí tohoto hanáckého města totiž z ničeho nic zmizela jedna z jeho dosavadních dominant – pomník prvního prezidenta samostatného Československa Tomáše G. Masaryka. Na náměstí po něm zbyl jen poničený podstavec. Tento tah místních komunistů vyvolal spontánní protesty, při nichž fakticky došlo k prvnímu masovému veřejnému odporu vůči tehdejšímu režimu nejenom u nás, ale vlastně v celém Sověty ovládaném východním bloku.
V chladný dubnový pátek uprostřed stalinistické totality se odvážné ženy, stateční muži i mladí lidé nebáli veřejně vyjádřit svůj názor. Prostějovské demonstrace z dubna 1953 režim utajoval, i kvůli tomu je tento první antikomunistický protest veřejnosti více méně neznámým příběhem. V mezinárodním měřítku se většinou mluví o tom, že první poválečné protikomunistické protesty proběhly ve východním Berlíně 16. června 1953, kdy je odstartovala stávka stavebních dělníků. U nás se zdůrazňuje, že ještě předtím – již první červnový den tohoto roku – došlo k nepokojům v Plzni, které vyvolala měnová reforma. První byl ale Prostějov. Tisícovou demonstraci, jež se uskutečnila už na počátku dubna 1953, způsobil hněv místních obyvatel vyvolaný „zmizením“ TGM.
Dílo akademického sochaře Otakara Španiela zdobilo prostor před prostějovskou radnicí od října 1946, kdy ho zde odhalil sociálně demokratický premiér Zdeněk Fierlinger. Tím byl po několika odkladech zrealizován prvorepublikový plán uctít Masarykův odkaz vztyčením jeho pomníku. Ve městě se o něm mluvilo od prezidentovy návštěvy v roce 1921. Čtyřapůlmetrový pomník měl být původně odhalen v říjnu 1938, ale po Mnichovu k tomu nedošlo. Od té doby jako by jeho značně pohnuté osudy kopírovaly dějiny celé naší země.
NEKOMUNISTICKÝ MANCHESTER
Jaro 1953 bylo pochmurným obdobím, kdy v ČSSR vrcholila stalinis-
tická éra, plná politického násilí a poprav. Režim se chystal rozpoutat protimasarykovskou kampaň, s níž ale vzhledem k prezidentově přetrvávající popularitě čekal celých pět let od února 1948.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!