Kladenský rodák Antonín Čermák to dotáhl až na starostu Chicaga. A možná ho zabili místo Roosevelta
V 19. století opustily miliony Evropanů své domovy a vydaly se za lepším životem do prudce se rozvíjejících Spojených států. Mezi nimi nechyběly tisíce Čechů, z nichž mnozí se dokázali v nové vlasti prosadit a zapsat do dějin. Jedním z neznámějších českých rodáků, který v USA uspěl, je Antonín Čermák, od jehož narození dnes uplynulo 150 let.
Narodil se v Kladně jako Antonín Josef Čermák. V USA ale proslul už jako Anton Joseph Cermak. Ve 30. letech minulého století byl starostou Chicaga, jednoho z největších amerických měst. Zasadil se o jeho rozvoj a zároveň sváděl boj s tehdy všemocnou mafií v čele s Al Caponem. K tomu, aby se stal legendou, nemalou měrou přispěla i jeho smrt. Podlehl totiž následkům zranění, které utrpěl při nezdařeném atentátu na právě zvoleného prezidenta Franklina Delana Roosevelta v březnu 1933. Bylo mu 59 let.
V únoru 1933 se Cermak setkal se svým dobrým přítelem Rooseveltem v Miami na Floridě. Ten projížděl ulicemi v otevřeném voze a mával zdravícímu davu, ke kterému přednesl krátký projev. Poté k němu přistoupil Cermak a krátce spolu hovořili, když se ozvalo pět výstřelů. Ty vypálil italský přistěhovalec Guiseppe Zangara, vyšinutý mladík, který ze své chudoby vinil všechny mocné světa a patrně hodlal zastřelit Roosevelta. Zraněno bylo pět osob, Cermák nejvážněji, na pravé straně hrudníku. Roosevelt ho odvezl do nemocnice a setrval s ním během celého vyšetření. Právě tehdy mu Cermak řekl větu, která je i na jeho náhrobku na českém národním hřbitově v Chicagu. „Jsem rád, že jsem to byl já, a ne vy." Jeho zdravotní stav se v následujících dnech zlepšoval i zhoršoval. V Chicagu o něm informovala zvláštní vydání novin, přicházela řada podporujících dopisů od amerických politiků, ale třeba i od Tomáše Garrigua Masaryka. Nakonec po 19 dnech kvůli infekci a komplikacím umírá. Dva dny po Rooseveltově inauguraci. V Chicagu se s Cermakem na poslední cestě přišlo rozloučit 25 000 lidí.
Kdo byl terč?
Záhy po atentátu se objevily spekulace, že terčem nebyl Roosevelt, ale od sám Cermak. Ve „svém“ Chicagu úspěšně bojoval s mafií a během jeho tažení skončil za mřížemi i obávaný boss Al Capone. Podle jedné verze si Cermakovu vraždu objednal jako pomstu přímo z vězení. Jiná verze hovoří o vendetě za pokus o odstranění mafiánského předáka Franka Nittiho, pomstít se údajně mohl chtít i poražený exstarosta Bill Thompson spojovaný s mafií. Různým spekulacím nahrával také fakt, že Cermakův vrah Zangara byl na tehdejší poměry nezvykle rychle odsouzen k smrti a popraven. FBI však tyto spekulace popřela.
Neméně spornou stránkou je původ Cermakova bohatství odhadovaného na sedm milionů dolarů, což by byl v dnešních cenách nejméně desetinásobek. Podle některých pramenů si k němu dopomohl tím, čemu dnes říkáme „zneužití informací v obchodním styku“. Jako chicagský radní věděl o vládních plánech na výkup pozemků, a spekuloval proto s nemovitostmi.
Cermak stanul v čele demokratů a v roce 1931 vyhrál drtivým náskokem volby starosty. Pomohlo mu, že si získal přízeň silné krajanské komunity ve městě; mimo jiné i bojem proti mafii a prohibici (Čechům však podle některých pramenů nevadil ani Al Capone, jenž v době prohibice zásoboval město alkoholem). Cermak údajně dokázal plně využít svůj vůdcovský talent a schopnost dělat si a udržet přátele.
Cesta z Kladna
Cermak pocházel ze šesti dětí z rodiny kladenského havíře, se kterou jako ani ne dvouletý odjel do USA. Jako chlapec pracoval s otcem v dole v Braidwoodu u Chicaga a nedokončil školy. I proto se mu později jeho političtí konkurenti posmívali za jeho silný český akcent. Jemu to ale nevadilo, byl na něj hrdý. Do velkoměsta se přestěhoval v roce 1890, založil si povoznickou živnost a začalo se mu dařit. Záhy se stal aktivistou Demokratické strany a v roce 1902 byl zvolen do illinoiského zákonodárného sboru, o sedm let později na chicagskou radnici. Cermak nezapomněl ani na svou původní vlast, angažoval se při vzniku samostatného Československa, které v roce 1932 navštívil. A finančně podporoval i své rodné město.
V Chicagu je po něm pojmenována jedna z hlavních ulic – mnohakilometrová Cermak Road. Cermak je tak dodnes připomínkou někdejší slávy „českého" Chicaga, jehož česká menšina byla v první polovině minulého století početnější než obyvatelstvo kteréhokoli českého města s výjimkou Prahy.
