Fotografie vztyčování sovětské vlajky nad Reichstagem symbolizuje konec války, ale i Sovětský svaz samotný
Dnes je to osmdesát sedm let, co byla poprvé zveřejněna jedna z nejslavnějších fotografií historie lidstva. Sovětská vlajka vlající nad berlínským Reichstagem. Fotka samozřejmě symbolizuje vítězství nad nacistickým německem, ale taky je velice názorným symbolem neprůhlednosti sovětského režimu.
Společně se vztyčováním americké vlajky na Iwo Jimě nebo námořníkem líbajícím zdravotní sestřičku na ulicích New Yorku, sovětská vlajka nad Reichstagem je jedním z nejslavnějších vizuálů druhé světové války. A taky to působí, že byla jedním z nejvymodlenějších a nejpřipravovanějším vizuálem druhé světové války.
Protože byl Říšský sněm vedle Brandenburské brány pravděpodobně nejvýznamnější a určitě největší ikonou Berlína, tlačil Stalin na jeho od začátku závěrečné bitvy druhé světové války. Sověti navíc byli (a Rusové dodnes jsou) velice zatíženi na symboliku nejrůznějších dat, takže vůdce Sovětského svazu navíc požadoval, aby byl Reichstag dobyt do 1. května, tedy do Svátku pracujících.
Tomu bylo podřízeno leccos. Už 30. dubna shazovala sovětská bombardovací letadla svůj náklad na střechu Reichstagu, ale nebyly to výbušniny, pouze nekonečné zásoby sovětských vlaječek, které by mohli vojáci Rudé armády drapnout a vyvěsit, až se konečně prostřílejí na střechu. Což se ukázalo jako obtížné, protože nacisté byli odhodláni Reichstag fanaticky bránit až do hořkého konce.
Podle všeho dostával maršál Žukov zprávy o vyvěšení vlajky už 30. dubna během dne. Jestli tam skutečně byla nebo ne, těžko říct, nejpravděpodobnější teorie říká, že se několik sovětských vojáků prostřílelo na střechu, vyvěsili vlajku a pak byli zatlačeni zpět, zatímco vlajku němci opět sundali. Takže když přijeli váleční zpravodajové, byl Reichstag opět pod kontrolou Němců.
K reálnému vyvěšení došlo ve tři čtvrtě na jedenáct večer. Vojáků, kteří měli vlajku vyvěsit je podle zdrojů několik a realitě už se dnes nejspíš nedohrabeme. Nicméně na fotku už bylo v noci pozdě, příliš tmy a kouře.
Ta slavná fotografie byla pořízena až o tři dny později, 2. května.
Řekněte sýr
Kdo je ten muž, který věší vlajku na samotné fotografii, to taky nevíme. Uváděná je řada jmen a mezi zastánci nejrůznějších teorií panuje často ideologicky hnaná rivalita. Podle jedné verze byli do fotky vybráni muži, kteří se vyznamenali v boji. Podle další pak byli vybíráni podle svého třídního původu. Nám připadá nejpravděpodobnější to, co napsal sám autor fotografie Jevgenij Chalděj, totiž že prostě oslovil dva náhodné vojáky, kteří se poflakovali po dobytém Říšském sněmu.
Chalděj si tuhle konkrétní sovětskou vlajku přitáhl s sebou a byla sešita z červených ubrusů speciálně pro tuhle fotografii. Vyšla krásně, což asi všichni uznáme, ale zdaleka ještě nebyla hotova. Chalděj se vrátil do Moskvy, kde ji pak ještě v duchu sovětské propagandy důsledně retušoval. Je obecně známo, že vymazal několikery hodinky z rukou vojáků Rudé armády (protože to by svědčilo o zakázaném rabování), ale už se málo mluví i o vytažení kouře na pozadí pro zvýšení dramatičnosti celé scény.
Díky tomu tak fotka samotná, ale i její příběh, symbolizují Sovětský svaz a Rudou armádu perfektně.
