Zákulisí masového vraždění. Velký teror na Ukrajině v 30. letech očima Čechoslováka
Loni 24. února vtrhla na území Ukrajiny ruská soldateska pod nejvyšším velením válečného zločince Vladimira Putina. Ukrajina zažívá další tragédii svých dějin. Není to poprvé, kdy tato země trpí. O stalinském velkém teroru z let 1937 až 1938 podal pozoruhodné svědectví generální konzul Československé republiky v Kyjevě JUDr. Rudolf Brabec.
Kyjevský generální konzulát řídil Rudolf Brabec od června 1936. O dva roky dříve, 9. června 1934, Československá republika navázala plné diplomatické vztahy se Sovětským svazem a spojenecká smlouva mezi oběma zeměmi byla podepsána 16. května 1935 v Praze. Dohoda se Sověty měla z československé perspektivy velmi pragmatickou podstatu. Tato skutečnost byla ovšem dávána najevo jen velmi vzácně. S ojedinělou upřímností ji v srpnu 1936 vyjádřil Edvard Beneš, prezident republiky a architekt československé zahraniční politiky. Učinil tak v důvěrném rozhovoru s generálem Victorem-Henrim Schweisguthem, podnáčelníkem francouzského generálního štábu při příležitosti závěrečných cvičení československé branné moci. Beneš uvedl, že aliance se Sovětským svazem je v jádru určena především k tomu, aby nedošlo k opětovnému sblížení Německa se Sověty, což by znamenalo katastrofu pro malé a středně velké státy širší střední Evropy.
Československému hlavnímu štábu ale pochopitelně nezůstaly utajeny následky krvavého teroru v řadách velitelského sboru Rudé armády v roce 1937 i v následujícím období. Naše velení se pak domnívalo, že tyto ztráty hluboce ochromily sovětské vojenské kapacity. Překonání takto zaviněné krize se v Praze očekávalo až někdy na úrovni roku 1942.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
