Tahák k Oppenheimerovi: Kdo bylo kdo v projektu Manhattan

Robert Oppenheimer (1946). | Ministerstvo energetiky USA

Narodil se v New Yorku do rodiny židovských imigrantů. V dětství měl problémy s navazováním přátelství, spolužáci ho šikanovali a malý Robert se proto upnul k vědě a poezii. Stal se jednou z nejvýznamnějších postav teoretické fyziky 20. století. Rozvíjel obory kvantové mechaniky, atomové fyziky i astrofyziky, nikdy se však příliš nezapojoval do experimentů a praktických aplikací svých objevů. Jmenování do čela projektu Manhattan bylo proto překvapením, protože pozice předpokládala koordinaci teoretického i praktického výzkumu, chemického inženýrství a průmyslové výroby. K překvapení kritiků Oppenheimer dokázal všechny obory nejenom koordinovat, ale i aktivně vést. Po skončení projektu vedl soukromý Ústav pokročilých studií v Princetonu, předsedal poradnímu sboru Komise pro jadernou energii a vymezoval se proti dalšímu vývoji atomových zbraní. 

George Placzek | Wikimedia commons

Rodák z Brna, který stál u zrodu jaderné fyziky. Spolupracoval s německým fyzikem Otto Frischem, který na základě teoretických výpočtů Lisy Meinterové poprvé experimentálně potvrdil jaderné štěpení. Působil také v týmu Nielse Bohra, který objevil důležitost izotopu Uranu 235 pro štěpnou reakci. Po emigraci do USA byl blízkým spolupracovníkem a přítelem Roberta Oppenheimera. V projektu Manhattan vedl jeden čas celou divizi teoretického výzkumu a po válce s Oppenheimerem pracoval v Ústavu pokročilých studií. Plazcek při pobytu v Sovětském svazu zažil každodenní realitu Stalinova teroru a jeho svědectví bylo pro Oppenheimera důvodem k zavržení myšlenek komunismu. A bůhvíproč ho z filmu vynechali. 

Lilli Hornigová | Wikimedia commons

Rodačka z Ústí nad Labem, která působila v oborech teoretické i experimentální fyziky a chemie. Do Los Alamos přijela s manželem Donaldem, který zde vedl laboratoř výzkumu výbušnin. Z počátku pracovala jako zapisovatelka, Oppenheimerovi a dalším vědcům ale nemohly ujít její znalosti a zkušenosti. Byla zařazena do týmu výzkumu plutonia, později spolupracovala se svým manželem na vývoji explozivních segmentů spouštějících v plutoniové bombě řetězovou reakci. Aktivně se zasazovala proti použití bomb na obydlené oblasti a po válce se angažovala v mírovém hnutí. Vedla katedru chemie na Trinity College v Connecticutu, získala profesuru na Brownově univerzitě a na Harvardu, kde předsedala Výboru pro rovnost žen. 

Enrico Fermi: Americký fyzik italského původu | Wikipedia

Italský fyzik, na jehož práci stál v podstatě veškerý pozdější jaderný výzkum. Objevil mimo jiné, že pro nastartování jaderné reakce musí být proud neutronů nikoliv zrychlen, ale zpomalen, a své výzkumy dokázal převést do praktické podoby prvního jaderného reaktoru. Ten společně s kolegy a univerzitním týmem fotbalistů ručně sestavil z grafitových cihel nabitých uranovými kapslemi pod pódiem univerzity v Chicagu. Do projektu Manhattan se zapojil až v roce 1944, byl jedním z nejhlasitějších odpůrců použití atomových zbraní proti obydleným městům a po válce oponoval i směřování vývoje vodíkových zbraní.

Ernest Lawrence | Wikimedia commons

Oppenheimerův kolega a velká postava experimentální fyziky. Jako první sestrojil urychlovač částic – cyklotron – který umožňoval průzkum subatomárních částic, radioaktivity, separaci izotopů a je předchůdcem dnešních obřích urychlovačů. S Oppenheimerem ho pojilo hluboké přátelství a pojmenoval po něm dokonce i svého syna. Později jejich vztah ochladl kvůli rozdílným názorům na politiku a poválečné směřování USA. Lawrence byl jedním z nejvlivnějších zastánců vývoje vodíkových zbraní. 

Einsteinovu slavnou výzvu Rooseveltovi k vývoji jaderné bomby zformuloval Leó Szilárd (vpravo) | The LIFE Picture Collection / Getty Images

Maďarsko-neměcko-americký fyzik, který si jako jeden z prvních vědců uvědomil, že štěpná reakce povede k vývoji atomových zbraní. Přesvědčil proto Alberta Einsteina, aby napsal prezidentu Rooseveltovi dopis a varoval ho před rizikem, že takovou zbraň vyvine jako první nacistické Německo. Dopis se stal podnětem pro spuštění projektu Manhattan. Szilard byl autorem i dalšího dopisu, tentokrát adresovaného prezidentu Trumanovi. Apeluje na něj, aby Japonsku byla dána před jaderným útokem možnost kapitulovat. Szilardovu petici podepsalo na 70 předních vědců pracujících na projektu Manhattan, k prezidentovi se ale nikdy nedostala. 

Niels Bohr | Wikimedia Commons

Velikán počátků atomové a kvantové fyziky. Jako první předpověděl vnitřní strukturu atomu a spojením prací Ernsta Rutherfoda, Alberta Einsteina a Maxe Plancka sestavil kvantový model atomu vodíku. Z univerzity v Kodani vytvořil centrum světové kvantové fyziky, kterým prošel takřka každý z tehdejších významných vědců. Po vypuknutí války mu kvůli židovskému původu hrozilo zatčení. Na malé loďce proto přeplul záliv do Švédska, odkud ho v bombovém prostoru propašovalo vojenské letadlo do Anglie. Celý život se zasazoval o mírové využití jaderné energie a do projektu Manhattan se zapojil jen minimálně. V roce 1952 se podílel na založení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN).

Edward Teller v roce 1958 | wikimedia Commons

Geniální fyzik a matematik se narodil v Budapešti, vystudoval v Německu a od roku 1941 působil jako profesor na univerzitě George Washingtona v USA. V Los Alamos vedl divizi teoretického výzkumu. Nedokázal se ale podřídit společnému směřování projektu a prosazoval názor, že by se měl výzkum zaměřit na (tehdy ještě velmi teoretické) zbraně vodíkové. S Oppenheimerem ho pojil vzájemný respekt, a bylo mu proto umožněno pokračovat ve vlastním nezávislém výzkumu. Po válce díky němu získal pozici vedoucího vývoje vodíkových zbraní a byl také duchovním otcem programu Hvězdných válek za prezidenta Reagana. Stanley Kubrick podle něj napsal postavu Dr. Divnolásky. 

Hans Bethe | wikimedia Commons

Klíčová postava jaderné fyziky, kvantové fyziky a astrofyziky. S Enricem Fermim položil základy kvantové elektrodynamiky, během působení v Mnichově se zabýval pohybem elektronů v kovech a jeho práce se stala základem polovodičové technologie. K projektu Manhattan ho osobně přizval Robert Oppenheimer, který mu (k nelibosti Edwarda Tellera) svěřil vedení prestižní divize teoretického výzkumu. Bethe se osvědčil jako vynikající spolupracovník, který dokázal propojovat různá odvětví výzkumu. Z jeho rovnic vzešlo například kritické množství štěpného materiálu potřebného pro explozi, spolu s Richardem Feynmanem vypočítal explozivní výtěžek bomby a výpočtem také vyvrátil obavu, že atomová exploze zažehne dusík v atmosféře.

Isidor Isaac Rabi | Wikimedia Commons

V Polsku narozený nositel Nobelovy ceny, spolužák Oppenheimera a jeho celoživotní přítel. Po válce se věnoval metodě měření magnetických vlastností atomu a jeho částic. Z jeho práce vzešla kromě jiného i metoda magnetické rezonance používaná v lékařské diagnostice.

Frank Oppenheimer | Wikimedia Commons/David Barker

Robertův mladší bratr a profesor fyziky na Univerzitě v Coloradu. K projektu Manhattan se dostal až na naléhání bratra. Vládním úředníkům se nelíbily jeho výrazně levicové postoje a členství v komunistické straně. 

Robert Serber | Wikimedia commons

Oppenheimerův kolega z univerzity v Berkeley. Kromě práce na teoretickém výzkumu jaderné bomby je autorem přezdívek Little Boy a Fat Man, pod kterými jsou první pumy dodnes známy. 

Richard Feynman | Wikimedia Commons

Jeden z velikánů poválečné fyziky se k projektu Manhattan dostal velmi mladý. Díky až zázračným matematickým a analytickým schopnostem se rychle stal důležitým členem Betheho týmu teoretického výzkumu a později vedl tým matematiků provádějících složité výpočty vedoucí k designu zážehového mechanismu plutoniové bomby. Po válce se stal vůdčí osobností subatomární fyziky, matematiky a významným popularizátorem vědy. Byl proslulý svým smyslem pro humor a zálibou ve hře na bonga. Během projektu Manhattan je (na rozdíl od filmového zpracování) ale ještě neměl. Hrát na ně začal až po válce během svého profesorského pobytu v Brazílii, kam se uchýlil před pozorností komise vyšetřující ruskou špionáž v Los Alamos.

John Von Neumann | Wikimedia Commons/Los Alamos National Laboratory

Jeden z největších matematiků v historii. Narodil se v Maďarsku, do projektu Manhattan se zapojil v roce 1943 a byl klíčovou postavou ve vytvoření teoretického konceptu imploze, která měla zažehnout štěpnou reakci v plutoniové bombě (úkol se zdál neřešitelný i geniálnímu Feynmannovi, který prohlásil, že je to celé blbost). Po válce se Von Neumann věnoval matematice a fyzice, stal se zakladatelem moderní kybernetiky a z jeho práce vzešel princip moderních počítačů.

Seth Neddermeyer | Wikimedia Commons/Los Alamos National Laboratory

Do Los Alamos se dostal jako mladý vědec, který už ale za sebou měl řadu významných objevů v oblasti subatomární fyziky. Byl hlavním proponentem vývoje bomby, ve které řetězovou reakci spouštěla soustava výbušnin obklopující plutoniové jádro. Speciální tvar výbušných segmentů v okamžiku exploze vyslal rázovou vlnu dovnitř bomby, kde pod jejím tlakem jádro implodovalo, a dosáhlo tak kritické hustoty nutné k nastartování reakce. 

Davida Hilla hraje ve filmu Oppenheimer Rami Malek | Universal Pictures

Experimentální fyzik, který nepůsobil v Los Alamos a projektu Manhattan se účastnil v laboratořích univerzity v Chicagu. Byl jedním ze 70 vědců, kteří podepsali Szilardovu petici a jeho svědectví před senátní komisí bylo klíčovým bodem k očištění Oppenheimerovy pověsti. 

Klaus Fuchs | Wikimedia Commons

Německý fyzik židovského původu, který se k projektu Manhattan dostal ze spolupracujícího britského týmu. V Los Alamos pracoval na výzkumu obohacování uranu a tajně odsud vynášel materiály, které předával ruským špionům. Jeho odhalení vedlo k odhalení špionážního centra manželů Rosenbergových.