Jak jsem zabránil jaderné válce. Před 40 lety svět o vlásek unikl nukleární apokalypse

Nejsem žádný hrdina. Byl jsem jen ve správný čas na správném místě,“ opakoval pak Stanislav Petrov. „To, co jsem udělal, nebylo hrdinství. Byla to moje práce. Navíc jsem neměl jistotu, že jsem se rozhodl správně…“ Systém včasného varování totiž tehdy s „nejvyšší jistotou“ detekoval pět mezikontinentálních balistických raket vypálených z USA na SSSR. Nikdo nemohl předpokládat, že sovětská družice pětkrát za sebou chybně vyhodnotila záblesky slunce. Někteří kolegové proto na Petrova naléhali, ať na nic nečeká a potvrdí údaje ze satelitu. Jinak nebude čas na odvetu. Vždyť ví, čeho jsou Američané schopni, dvě pumy – na Hirošimu a Nagasaki – už shodili na konci války. Navíc před půl rokem americký prezident Reagan označil Sovětský svaz za říši zla.

Petrov později vzpomínal, že si v duchu představoval, jak americké rakety s jadernými hlavicemi nabírají rychlost a za čtyřicet minut dopadnou na sovětské území. Milióny lidí, kteří klidně spí a vůbec nic netuší, zemřou. Jenže co když je všechno jinak?! Podplukovník Petrov se rozhodl vyčkat pár minut, zda rakety zaznamenají i radary. „Nechtěl jsem rozpoutat třetí světovou válku. Pokud by domnělý americký jaderný útok Sovětský svaz opětoval, znamenalo by to zkázu pro všechny.“

CO VIDÍ OKO

Stanislav Petrov se narodil 7. září 1939, na začátku druhé světové války, ve Vladivostoku. O své rodině kategoricky odmítal mluvit, jakákoliv zmínka o matce ho zraňovala. Vyrůstal jako nemilované dítě, hýčkaný byl jeho bratr Alexandr.