Invaze mimozemšťanů spustila v USA paniku. Miliony lidí netušily, že reportáž v rádiu je jen rozhlasová hra
Před 85 lety se naše planeta stala terčem invaze mimozemšťanů. Televize ještě neexistovala a lidé mohli průběhu konce naší civilizace pouze naslouchat prostřednictvím rozhlasové reportáže. V USA vysílání spustilo hromadnou paniku. Až po mnoha hodinách si zděšení posluchači uvědomili, že jim žádné nebezpečí nehrozí a že reportáž byla pouze dramatickým rozhlasovým zpracováním románu Válka světů v režii Orsona Wellese.
Konec 30. let byl v USA zlatou érou rozhlasu. Nedělní podvečerní programy přitahovaly k přijímačům miliony posluchačů a populární hudebníci, komici a vypravěči požívali stejné slávy jako největší hollywoodské hvězdy. Oblíbenost jednoho z nich – břichomluvce Edgara Bergena – byla důvodem, proč měla 30. října v osm večer většina posluchačů naladěnou stanici NBC. V 8:12 ale oplzlé vtipkování Bergena a jeho loutky Charlie McCarthyho přerušila reklama a Američané hromadně přeladili vysílače na konkurenční kanál CBS. Hlasatel na něm právě končil s předpovědí počasí a oznamoval, že přepíná do hotelu Park Plaza v New Yorku, kde hraje orchestr Ramona Raquella. Hudby si ale posluchači dlouho neužívali. Koncert po krátké chvíli náhle přerušil vzrušený hlas reportéra, který hlásil, že na poli nedaleko Grovers Mills v New Jersey přistála kosmická loď.
Dvanáct minut, které většině Ameriky uteklo, protože poslouchala Bergena, bylo pro zvládnutí následujících několika hodin kritických. Hlasatel v nich oznámil, že stanice CBS uvádí dramatizaci románu H. G. Wellse Válka světů. Wellsův román z roku 1898 byl veřejnosti dobře známý, v rozhlasovém zpracování byl ale k nepoznání. Adaptace se chopil budoucí scénárista slavné Casablanky Howard Koch, ve studiu ho realizovalo deset herců a sedmadvacetičlenný orchestr. Celému ansámblu velela vycházející hvězda amerického divadla (a zakrátko i filmu) Orson Welles.
Jak zní kolík zatloukaný do srdce?
Wellesovi bylo v době vysílání pouhých 23 let a projekt The Mercury Theatre on the Air byl jeho prvním velkým počinem. Sebevědomí ani ambice mu ale rozhodně nechyběly. Pracoval s pečlivě vybranou skupinou herců, kteří zvládali namlouvat několik postav a pro každou perfektně měnit hlas. Ve studiu používal Welles živou hudbu a věrné zvukové efekty. Rozhlasové zpracování známých románů započal adaptací Draculy a společně s ruchařem strávil několik dní hledáním způsobu, jak napodobit zvuk dřevěného kolíku zatloukaného do upírova srdce.
Důslednost se vyplatila a popularita Mercury Theatre rychle rostla. V říjnu ale pořad ještě nebyl natolik známý, aby si posluchači uvědomili, že hlasy vyděšených astronomů, armádních velitelů a vládních úředníků namlouvají herci ve studiu. Když se děj hry dostal k popisu bitev mezi marťanskými útočníky a armádou, vypukla v USA regulérní panika. Linky policie, médií a úřadů zahltily tisíce telefonátů. V New Jersey, kde měli mimozemšťané přistát, se do služby hlásili příslušníci Národní gardy. V městě Providence na Rhode Islandu se zděšení občané domáhali vypnutí elektřiny, aby světla nepřilákala útok vetřelců.
Sorry, ale jen jako
Než se situace stačila vážně vyhrotit, hra naštěstí skončila a k mikrofonu se vrátil Orson Welles. Netušil, že právě spustil celonárodní paniku. Posluchače zvesela pozdravil a ujistil je, že Válka světů byla jen jeho příspěvkem ke strašidelné atmosféře nadcházejícího Halloweenu. Poprask ale v zemi utichal ještě řadu dní. V novinách se objevovaly zprávy o evakuovaných komunitách, autonehodách, úrazech způsobených panikou, a dokonce i o pokusech o sebevraždu.
Vysílání se stalo předmětem vyšetřování federální komise, která ale dospěla k závěru, že nebyl porušen žádný zákon, protože pořad obsahoval varování, že jde pouze o dramatizaci sci-fi románu. Na svolané tiskové konferenci si Orson Welles naoko sypal popel na hlavu a omlouval se, že spoluobčany vystrašil, ve skutečnosti si on i šéfové CBS mnuli ruce. Pořad The Mercury Theatre on the Air se stal obrovským hitem, díky kterému stanice přetáhla konkurenci řadu prominentních inzerentů. Welles zužitkoval popularitu při vyjednávání s hollywoodským studiem RKO, které mu dovolilo napsat a zrežírovat film Občan Kane a hrát v něm i hlavní roli.
Občan Kane je dodnes obecně považován za nejlepší film všech dob a Orson Welles na něm vystavěl svou kariéru. Když v roce 1981 přebíral cenu Amerického filmového institutu za celoživotní dílo, uváděl ho na pódium Edgar Bergen a jeho loutka Charlie McCarthy. Bez jejich zásluhy by Amerika nepropásla úvod Války světů a dějiny rozhlasu a filmu by možná vypadaly úplně jinak.
