Za téměř dvě stě mrtvých tisíce let vězení. Před 20 lety se v Madridu stal nejhorší teroristický útok v Evropě
Nejhorší teroristický útok ve své historii zažilo Španělsko 11. března 2004, kdy v ranních hodinách explodovaly bomby umístěné islámskými radikály ve vlacích v Madridu a zabily 191 osob, přes dvě tisícovky lidí utrpěly zranění. Útoky se staly jen tři dny před parlamentními volbami, zřejmě i proto tehdejší španělská vláda hned označila za viníka baskickou teroristickou organizaci ETA. Připustit fakt, že může jít o odplatu za účast Španělska ve válce v Iráku, by vládě sebralo hlasy voličů, což se ale nakonec stalo a vládní Lidová strana volby prohrála.
Bomby explodovaly přesně 30 měsíců po útocích na USA z 11. září 2001 ve čtyřech vlacích na madridském nádraží Atocha a v madridských stanicích El Pozo a Santa Eugenia. Tři vlaky vyjížděly z Alcalá de Henares, které leží asi 30 kilometrů východně od Madridu, a čtvrtý pak vyjížděl z Guadalajary a jel také přes Alcalá de Henares. Vybuchlo deset bomb, další tři policie zneškodnila. Kromě 191 zemřelých v důsledků výbuchů (poslední podlehl zraněním v nemocnici 30. března 2004) se někdy mezi oběti řadí také policista, který zahynul 3. dubna 2004 na madridském předměstí Leganés při pokusu zatknout pachatele útoků.
Kromě něj tehdy při zátahu policistů na jejich úkryt na předměstí Madridu zemřelo i sedm teroristů, včetně údajného šéfa atentátníků Maročana Džamála Ahmidama (přezdívaného Číňan), kteří spáchali sebevraždu. Následovaly soudní procesy s pomocníky teroristů, jako první byl v listopadu 2004 potrestán Španěl Gabriel Montoya, přezdívaný El Gitanillo (Cikánek), za předání výbušnin pachatelům. V době činu mu bylo šestnáct, takže byl odsouzen k šesti letům v nápravném ústavu pro mladistvé. Soudní řízení s dalšími téměř třemi obviněných se konalo v roce 2007.
Původně bylo obviněno 29 osob včetně jedné ženy, jedna ale byla v červnu 2007 pro nedostatek důkazů zproštěna obžaloby. Prvoinstanční soud v Madridu vynesl své rozsudky 31. října 2007, potrestal nakonec 21 lidí. Nejvyšší tresty 42.917 let (ve vězení mohou být nejvýše 40 let) dostali Maročané Džamál Zugam a Usmán Džnáuí. Obdobně vysoký trest byl požadován pro Rubáího Usmána Sajjida (přezdívaný Muhammad Egypťan), který byl ale osvobozen, neboť byl za stejný čin už odsouzen v Itálii (v říjnu 2007 mu odvolací soud v Miláně trest snížil z deseti na osm let).
Jako spolupachatel byl ke 34.715 letům vězení (za mřížemi může také on strávit nejvýše 40 let) v Madridu odsouzen José Emilio Suárez, bývalý horník, který teroristům obstaral výbušniny. Tresty od 23 do tří let (po odvolání od 18 do dvou) byly uděleny za příslušnost k ozbrojené skupině, spolupráci s teroristickou organizací a obstarání a přepravu výbušnin. V červenci 2008 španělský Nejvyšší soud jednoho z osvobozených odsoudil ke čtyřem letům, čtyři z odsouzených osvobodil a některým trest snížil.
