Nenáviděný a zesměšňovaný Nixon. Aféra Watergate vyvrcholila prvním odstoupením prezidenta USA v historii
Bývalý prezident Spojených států Richard Nixon, který zemřel 22. dubna 1994 ve věku 81 let na následky mozkové mrtvice, představuje jednu z nejrozporuplnějších postav americké politiky. Během působení v Bílém domě se zasadil o normalizaci vztahů s Čínou a Ruskem a vyvedl USA z války ve Vietnamu, po aféře známé jako Watergate se ale v srpnu 1974 po necelých šesti letech v úřadu stal první a dodnes jedinou hlavou Spojených států, která byla nucena na svůj úřad rezignovat.
Aféra, která Nixonovi zlomila vaz, začala nenápadně 17. června 1972 v komplexu budov ve Washingtonu nazvaném Watergate, kde policisté v půl třetí ráno přistihli v kancelářích Demokratické strany pět mužů, kteří tam chtěli fotografovat dokumenty a opravit odposlouchávací zařízení, které tam tajně umístili už v květnu. Hned na místě vyšlo najevo, že jeden ze zadržených - bývalý agent CIA Jim McCord - je členem štábu za znovuzvolení Nixona prezidentem. Případ, který začala vyšetřovat FBI, nabral na obrátkách i díky práci mladých reportérů z listu Washington Post, Carla Bernsteina a Boba Woodwarda.
Ti za více než dva roky napsali o Watergate přes 300 článků a postupně tak přinutili státní orgány zabývat se touto aférou. Na podzim 1972 sice Nixon obhájil prezidentský mandát a až do 30. ledna 1973, kdy soud uznal všechny obžalované vinnými, odmítal podezření z účasti kteréhokoli příslušníka štábu na tomto "nanejvýš bizarním incidentu". Po rozsudku však události nabraly rychlý spád a vyšetřování postupně odkrylo mnohé nezákonné aktivity za Nixonova úřadování - například sledování a odposlouchávání politických soupeřů, diskreditaci protivníků a další nezákonné aktivity financované z částečně ilegálních fondů.
Poté, co právní výbor Sněmovny reprezentantů zahájil první kroky v procesu odvolání prezidenta (impeachmentu) kvůli porušení ústavy, 9. srpna 1974 Nixon raději sám rezignoval. Po svém odchodu z vysoké politiky se stal autorem několika knih a jeho reputace se postupně zlepšila, byl považován za odborníka na mezinárodní vztahy i americkou politiku.
Celým jménem Richard Milhous Nixon se narodil 9. ledna 1913 v kalifornském městě Yorba Linda, jeho otec byl řidičem tramvaje. Získal titul bakaláře umění a práv, provozoval právnickou praxi a za války sloužil ve vojenském námořnictvu v jižním Tichomoří. Do politiky vstoupil ve 40. letech, kdy byl zvolen do Sněmovny reprezentantů, kde proslul antikomunistickými postoji. Poté působil v Senátu a po dvě volební období jako viceprezident Dwighta Eisenhowera. V roce 1960 těsně prohrál prezidentské volby s demokratickým kandidátem Johnem Fitzgeraldem Kennedym.
Jejich premiérová předvolební debata v září 1960 vstoupila do televizní historie. Ačkoli si oba podle historiků vedli v debatě dobře a u posluchačů rozhlasu vyhrál Nixon, před kamerami demokrat Kennedy svým charismatem "šedivého" Nixona zcela zastínil. Ve volbách v roce 1968 již Nixon zvítězil, když porazil demokratického kandidáta Huberta Humphreye a stal se 37. prezidentem USA. Svůj úspěch Nixon zopakoval o čtyři roky později, kdy drtivě porazil George McGoverna.
Během výkonu své prezidentské funkce se Nixon významně angažoval v zahraniční politice. Za své vlády také zahájil stahování amerických vojsk z Vietnamu. V roce 2013 archivy zveřejnily mimo jiné nová zjištění o válce ve Vietnamu, ze kterých podle historiků vyplynulo, že Nixon válku z politických důvodů prodlužoval.
