Vylodění v Normandii: Šílený běloch Hitler, záhadná křížovka a další střípky z tajemství dne D

Poměr sil a prostředků v den zahájení operace „Overlord“ (6. 6. 1944)

Alan Turing a neznámí hrdinové

Operace „Overlord“ začala ve skutečnosti tři roky přede dnem D na Špicberkách, Islandu a v Grónsku, kde se tajně vylodila britská a americká komanda, aby se bez boje zmocnila německých pozorovacích stanic zřizovaných od roku 1940 v severním Atlantiku. Vypukla tajná válka o počasí. James Martin Stagg, poradce spojeneckého štábu, tak mohl poskytnout vrchnímu veliteli spojeneckých expedičních sil, americkému generálovi Dwightu Davidu Eisenhowerovi, předpověď počasí, v níž nevaroval před bouří, jež nakonec zničila a poškodila více spojeneckých plavidel než Němci, ale upozorňoval, že v den invaze bude počasí příznivé. Ike reagoval příznačně: „Let’s go.“

Až v posledních letech se dostal do popředí zájmu nejnadanější matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky své doby, Alan Turing, jenž prolomil kód německého šifrovacího stroje Enigma. Přestože nelze ani zhruba odhadnout, kolik tisíc životů spojeneckých vojáků tím zachránil, vlast se k němu zachovala víc než macešsky. Jelikož byl totiž homosexuál, což v tehdejší Británii postihoval zákon, musel se podrobit hormonální „léčbě“. Podle oficiální zprávy spáchal sebevraždu (zemřel na otravu kyanidem draselným). Teprve britský premiér Gordon Brown v září 2009 uznal dluh, jejž měla společnost vůči geniálnímu matematikovi. Nejprestižnější cena udělovaná za informatiku nese Turingovo jméno.

Křížovkář mohl Spojencům pěkně zavařit

V květnu 1944, těsně před vyloděním v Normandii, britské bezpečnostní služby zachvátila panika. Konzervativní deník The Daily Telegraph totiž otiskl křížovku, v níž se objevila přísně utajovaná slova „Overlord“ (krycí název invaze), „Omaha“, „Sword“ (označení pláží, na nichž se Spojenci měli vylodit) a „Neptune“ (krycí název námořní části operace). Autora křížovky, váženého a veřejně známého profesora, tajní vyslýchali. Záhada sice není dodnes objasněna, ale existuje předpoklad, že autor křížovky oslovil své studenty, aby nalézali nová slova. Studenti navštěvovali vojáky rozmístěné ve Spojeném království a tato kódová jména u nich zaslechli, aniž by ovšem vůbec tušili, co znamenají. To je však pouhá hypotéza...

Indiáni bez tomahavků

Jak zabránit tomu, aby nepřítel ovládající cizí jazyky nerozluštil komunikaci mezi radiooperátory a útočícími vojsky? Toto dilema vyřešili originálním způsobem Američané, kteří již dříve využili Indiány kmene Navajo ve válce proti Japonsku. Napřed se ujistili, že nikdo mimo Spojené státy neovládá komančský jazyk, a na pláži Utah se pak mezi prvními vyloďovanými ocitlo třináct Komančů sloužících v americké armádě. Jeden z nich poslal operátorovi na moři zprávu v komančštině, jenž ji neprodleně přeložil pro velení: „Vylodění se podařilo, ale jsme na špatném místě.“

Jelikož v komančštině neexistovaly výrazy pro některé technické termíny, museli se Indiáni uchýlit k metaforám. Tak například tank překládali jako „železná želva“ a pro příjmení Hitler nalezli expresívní rčení „šílený běloch“.

Eisenhower myslel i na nejhorší

Pátého června 1944 odpoledne, několik hodin před zahájením operace „Overlord“, napsal generál Eisenhower následující řádky: „Silám, které jsme vylodili v Normandii, se nepodařilo vytvořit dostatečné předmostí. Dal jsem rozkaz je stáhnout. (…) Jestliže došlo k omylům nebo chybám, jedině já za ně nesu odpovědnost.“

Budoucí 34. prezident USA se tak kryl pro případ, že by se invaze nezdařila.

Odvaha pod palbou

Útok na čtyři z pěti normandských pláží proběhl zdařile. Nikoli na pátou, Omahu, nalézající se v americkém sektoru, kde Spojenci jen o vlásek unikli katastrofě. Stalo se tak v důsledku celého řetězce omylů. Letectvo minulo svůj cíl a pumy mající ničit protivníkovy bunkry dopadly na venkov. Selhalo rovněž námořní bombardování. Obojživelné tanky nezbytné ke zničení nepřátelské obrany vyrazily příliš brzy, kdy mořem ještě zmítala předešlá bouře. V den D se na Omaze potopilo 27 amerických tanků.

Rozpoutalo se zde hotové peklo. Přeživší zůstávali přibiti německou palbou celé hodiny na zemi uprostřed mrtvol a sténajících raněných, trpěli nedostatkem munice několik metrů od moře rudého krví a za několik hodin postoupili o zanedbatelných třicet metrů. V poledne generál Omar Bradley, velitel amerického sektoru, málem celou akci odtroubil. Jak tomu už tak bývá, situaci hrozící přerůst v debakl zachránil výjimečný jedinec. Na Omaze se jím stal generál Norman Cota, jenž pod palbou shromáždil zbývající muže a přesvědčil je osobním příkladem, aby postupovali proti nepříteli. Odpoledne Američané pláž dobyli, ale zaplatili vysokou cenu; podle některých údajů (značně se rozcházejí) až 1500 mrtvých a 2000 raněných. Bez Coty a dalších, leckdy neznámých hrdinů hrozilo nebezpečí, že Němci se vrátí na pobřeží a rozetnou expediční síly vedví, což by zhatilo celou operaci.

Ponechme analýze historiků, zda Britové při vylodění utrpěli mnohem menší ztráty proto, že útok na jim svěřené pláže lépe připravili, nebo proto, že Němci kladli na Omaze mimořádně zběsilý odpor. 

Počty spojeneckých vojáků vyloděných na pěti plážích a jejich ztráty do půlnoci 6. 6. 1944

Bestie z Omahy

Kdo viděl Tarantinův film Hanebný pancharti, patrně si vybaví scénu, v níž kulometčík Wehrmachtu na Omaze kosí americké vojáky jednoho po druhém. Nejedná se o zcela smyšlenou epizodu. V opěrném bodě 62 obsluhoval kulomet MG 42 dvacetiletý svobodník Heinrich Severloh, střílel na přistávající čluny celé hodiny, do odpoledne vypálil přes 12 000 nábojů a dalších 400 z karabiny. Objem spotřebovaného střeliva vážil přes půl tuny! Podle některých údajů ztratili Američané na Omaze až 3686 vojáků, z nichž přes tisíc si připsal na konto Severloh, jemuž Američané přezdívali „bestie z Omahy“, aniž by ovšem věděli, o koho konkrétně jde.

Ve skutečnosti se celá událost zdá hodně přitažená za vlasy. Na Omaze přece měli Němci 7800 pěšáků, osm dělostřeleckých a 35 ostatních bunkrů, čtyři dělostřelecká postavení a 85 kulometů, a nepůsobí tedy věrohodně, že by pouhopouhý jedinec způsobil procentuálně tak kolosální spoušť.

Severloh později padl do amerického zajetí, kde se pochopitelně svým fenomenálním úspěchem nechlubil, neboť by asi zajetí nepřežil. O způsobené zkáze se s výjimkou své manželky nikomu nezmínil až do roku 1988, kdy ji přiznal reportérovi. Později se dokonce setkal s jednou ze svých obětí, Davidem Silvou, jenž přežil jeho střelbu s třemi kulkami v hrudníku. Severloh zemřel 14. ledna 2006 ve věku 82 let.

Labutí píseň Luftwaffe

Při přípravě invaze dbali Spojenci na izolování Normandie od ostatního teritoria země galského kohouta, čemuž se říkalo izolace prostoru bojové činnosti, znemožnění přísunu německých záloh na předmostí nebo zdržení jejich příchodu. Od 21. května 1944 se kromě toho zaměřili na ničení lokomotiv a nákladních i osobních železničních vagónů. V důsledku této operace poklesla kapacita francouzské železniční sítě o 62 procent!

Nemenší úsilí vyvinuli Spojenci, aby dosáhli absolutní nadvlády ve vzduchu nad Francií. Hlavní údery směřovaly na 32 letišť 3. letecké armády maršála Huga Sperrleho. Všechna letiště v okruhu 150 kilometrů od plánovaných míst vylodění tak zůstala po těchto útocích nepoužitelná. Během dne D provedlo Spojenecké expediční letectvo (AEAF) 14 674 vzletů, kdežto Luftwaffe jen pět set. Spojenci, pravda, 6. června z 10 521 nasazených letounů ztratili 113 strojů, což za jeden den není zanedbatelný počet, ale představovalo to jen něco víc než procento letadel vyčleněných pro operaci „Overlord“. Na konto si je připsalo výkonné protiletadlové dělostřelectvo (Flak). Stíhači 3. letecké armády hlásili za den D sestřelení tří stíhacích letounů P-47 Thunderbolt, šesti stíhaček P-51 Mustang a devíti Hawker Typhoon za cenu pěti zničených Focke-Wulfů Fw 190.

Stinnou stránku invaze tvoří úmrtí 19 890 francouzských civilistů během předchozího bombardování a následujících bojů. To je více, než kolik v den D zahynulo spojeneckých a německých vojáků dohromady!

Invaze se nezúčastnili jen Američané

Nezasvěcení diváci, kteří viděli Spielbergův pětioscarový snímek Zachraňte vojína Ryana či desetidílný televizní seriál Bratrstvo neohrožených z produkce Toma Hankse a Stevena Spielberga, natočený podle bestselleru Stephena Ambrose, mohou nabýt dojmu, že se na invazi téměř výlučně podíleli jenom Američané. Jenže úlohu jejich spojenců vystihoval fakt, že velitel pozemních vojsk generál Bernard Law Montgomery, velitel Spojeneckého expedičního letectva, hlavní letecký maršál Trafford Leigh-Mallory, a velitel námořních sil, hrdina operace „Dynamo“, evakuace Dunkerku, admirál Bertram Ramsay, byli Britové.

K 31. květnu 1945 působilo na západoevropském válčišti 3 021 483 amerických vojáků (z toho 1 703 613 u pozemního vojska), 907 553 britských a 188 191 kanadských. 

Je sice pravda, že počet amerických výsadkářů vysazených v den D v Normandii (15 500) dvojnásobně převyšoval počet britských (7900), ale z přiložených tabulek jasně vyplývá vysoký přínos ostatních účastníků invaze. Na to by se nemělo zapomínat stejně jako na skutečnost, že: „Zatímco před 6. červnem 1944 zahynuli čtyři z pěti německých vojáků na Východě, po 6. červnu 1944 to byli stále ještě čtyři ze šesti.“

To není citace z nějakého obskurního proruského serveru, ale z knihy Jörga Echternkampa a Hanse-Hubertuse Macka Dějiny bez hranic? Evropské dimenze vojenských dějin od 19. století po dnešek, vydané v roce 2019 pražským Nakladatelstvím Academia.

Válečné zločiny páchaly obě strany

Urputnost bojů vedla jak u Němců, tak u Spojenců k páchání válečných zločinů. Němci masakrovali parašutisty bezmocně visící na stromech, esesáci popravovali zajatce i francouzské odbojáře. Čtyři dny po vylodění v Normandii a na den přesně dva roky po vyhlazení Lidic vyvraždili v Oradouru 642 osob.

Na plážích pro změnu Spojenci stříleli zajaté Němce, jiné zase nutili procházet minovými poli, aby jim pročistili cestu. Je ovšem třeba poznamenat, že přes všechny spáchané krutosti zůstávala západní fronta daleko za frontou východní a Balkánem.

Ztráty během operace „Overlord“ (6. 6.–30. 8. 1944)