Spitfire 312. čs. stíhací perutě s invazními pruhy na křídlech při startu z letiště Appledram

Spitfire 312. čs. stíhací perutě s invazními pruhy na křídlech při startu z letiště Appledram Zdroj: VHÚ

Také československé stíhačky střežily v červnu 1944 invazní pláže v Normandii
Znak 312. čs. stíhací perutě schválil britský král Jiří VI. v červenci 1942
Jaroslav Čermák dvakrát uspěl při střetu nad Caen
Robertu Ossendorfovi pomohli francouzští odbojáři
Letecké eso Otto Smik (20. 1. 1922 – 28. 11. 1944)
5 Fotogalerie

Čápi nad Normandií: Při vylodění střežily nebe nad plážemi i československé stíhačky

Jindřich Marek

Na památnících věnovaných vylodění v Normandii, největší válečné invazi v historii, které jsou ve francouzském Arromanches a v jihoanglickém Portsmouthu, vlaje také červeno-bílá vlajka s modrým klínem. Velkou zásluhu na tom mají českoslovenští letci a v neposlední řadě jedna z našich stíhacích perutí, která měla ve znaku letícího čápa.

Znak 312. československé stíhací perutě schválil britský král Jiří VI. v červenci 1942. Heslo Non multi sed multa, jež vyjadřovalo myšlenku „ne mnoho mužů, ale mnoho činů“, se piloti této perutě snažili důstojně naplnit už od 29. srpna 1940, kdy v závěru legendární bitvy o Británii jednotka vznikla. Letící čáp býval v roce 1944 namalován i vlevo před pilotní kabinou většiny spitfirů 312. československé stíhací perutě. „Třistadvanáctka“ spolu s 310. a 313. čs. stíhací perutí působila od dubna 1944 v rámci 134. čs. stíhacího wingu (No 134 Czecho­slovak Wing) na polním letišti Appledram, které leželo necelé čtyři kilometry od příjemného jihoanglického městečka Chichester v hrabství Sussex.

S pruhy na křídlech

V neděli 4. června 1944 začal pozemní personál československých perutí na příkaz shora malovat na trupy a křídla spitfirů černé a bílé identifikační pruhy. Appledram zachvátilo napětí. Každému bylo jasné, že se něco důležitého chystá. V pondělí proběhlo jen několik hlídkových letů a odpoledne všichni příslušníci wingu dostali zákaz opustit základnu!

V půl deváté večer britský velitel základny W/Cdr George Black­wood svolal všech 84 pilotů československého wingu, aby jim oznámil, že ráno půjdou do akce. O čtvrt hodiny později se velitelé sekcí od Black­wooda dozvěděli, že vylodění ve Francii začne v úterý 6. června v časných ranních hodinách. Mezi československými stíhači zavládlo obrovské nadšení.

V den D Čechoslováci v Apple­dramu od půl páté ráno netrpělivě čekali na rozkazy. Před rozbřeskem nad sebou slyšeli svistot záplavy nákladních kluzáků Horsa vlečených čtyřmotorovými stirlingy.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!