Povstání Sikhů. Měl ho ukončit útok indické armády. Vedl ale k atentátům, vraždám a dalšímu násilí
Před čtyřiceti lety spustila indická armáda na rozkaz premiérky Indiry Gándhíové operaci Modrá hvězda. Jejím cílem bylo definitivně potlačit separatistické skupiny Sikhů usilující o nezávislost Paňdžábu na Indii. Vykonavatelé rozkazu se ale museli vypořádat s faktem, že se separatisté opevnili přímo v centru své víry – v komplexu Zlatého chrámu v Amritsaru.
Paňdžáb je severoindický stát, který se zbytku Indie už dlouhá staletí vymyká. Zatímco na subkontinentu tvoří hlavní náboženské skupiny hinduisté a muslimové, obyvatelé Paňdžábu vyznávají sikhismus. Náboženství vytvořil koncem 15. století Guru Nánank a zakomponoval do něj prvky hinduismu, islámu, buddhismu a dalších filozofických směrů. Sikhové věří v jednoho boha, dbají na pracovitost, vzdělání, čistotu a štědrost. Muži si nikdy nestříhají vlasy ani vousy a obojí si schovávají pod typický turban. Na zápěstí nosí Sikh ocelový náramek jako symbol odvahy a síly a u pasu by měl mít připnutý meč, aby mohl chránit slabší a potřebné lidi. Dnes ho nahrazuje rituální dýka kirpán, kterou smí Sikhové nosit i na palubě vnitrostátních indických letů.
Kvůli přísnému dodržování náboženských zásad jsou Sikhové velmi akurátní, úzkostlivě čistotní a pracovití. Ve spojení s výhodnou geografickou polohou tyto vlastnosti udělaly z Paňdžábu jeden z nejbohatších indických států a v jeho historii se pravidelně objevují snahy se od Indie osamostatnit. Tendence výrazně zesílily po dělení Indie v roce 1947, kdy bylo historické území Paňdžábu rozděleno mezi Indii a Pákistán a muslimskému Pákistánu připadlo dokonce i hlavní město Láhaur. Centrum státní moci se přesunulo do Amritsaru, kde stojí nejslavnější sikhský chrám Harmandir Sahib s kupolí pozlacenou několika tunami ryzího zlata.
Svatá válka a svatá pevnost
Sikhové narušení své územní celistvosti samozřejmě těžce nesli a u premiéra Džaváharlála Néhrúa požadovali možnost založit vlastní, ryze sikhský stát. Néhrú, který se potýkal s katastrofálními dopady vyčlenění muslimského Pákistánu, nehodlal Indii dále nábožensky drobit, a požadavky odmítl. Jeho dcera a následovnice v premiérském křesle Indira Gándhíová chtěla nespokojenost Sikhů alespoň částečně uklidnit a z indické části Paňdžábu vydělila nový stát Harijánu, kde se měli soustředit hinduisté. I to ale vedlo jen k dalším problémům a tahanicím o sporná města a území. Radikální Sikhové vedení Džarnaílem Singhem Bhindranwalem nakonec dospěli k přesvědčení, že musí vzít záležitosti do svých rukou. Začátkem 80. let vyhlásili svatou válku za ustanovení čistě sikhského Chálístánu.
Jako každá svatá válka vedla i ta sikhská k násilí, terorismu a vraždám jak vyznavačů jiné víry, tak i umírněných Sikhů. Paňdžáb, Amritsar a Zlatý palác jsou dnes nejbezpečnějšími místy v Indii, v první polovině 80. let byla situace přesně opačná. Na denním pořádku zde byly bombové útoky, únosy, vraždy a rabování. Aby sikhské nacionalisty upokojila a zabránila eskalaci konfliktu, jmenovala Indíra Gándhíová v roce 1982 prezidentem Indie Sikha Zaíla Singha. Radikálové ho ale považovali za zrádce a poslušného poskoka centrální indické vlády. Pod vedením bývalého generála Šahbega Singha se začali připravovat na ozbrojené povstání a komplex Zlatého chrámu proměňovat v pevnost.
Operace Modrá hvězda
Na začátku června 1984 dospěla premiérka Gándhíová k názoru, že situaci lze vyřešit pouze vojenskou silou, a nařídila generálovi Kuldeepovi Singh Brarovi, aby komplex Zlatého chrámu vyklidil. Podle všeho očekávala, že operace Modrá hvězda, jak byla akce nazvána, bude trvat jen několik hodin. Ukázalo se, že Bhindranwale a jeho muži jsou v chrámu dobře opevněni, mají zásoby automatických zbraní, ručních raketometů a budova paláce, stojící na ostrově uprostřed umělého jezera, jim poskytuje strategickou ochranu. Armáda se původně zdráhala nasadit těžké zbraně, aby svaté místo nepoškodila a nepopudila už tak rozhořčené Sikhy. Po neúspěšných přestřelkách ale na místo povolávala další a další jednotky, nasadila dělostřelectvo a 5. června dokonce do chrámového komplexu vjely tanky.
Pevnost povstalců padla 6. června 1984. Budova Akal Takht, kde jsou uchovávány sikhské svaté knihy, zůstala v troskách, samotný Zlatý chrám palbě odolával nejdéle. Kolem poledního z něj do posledního útoku vyrazila skupina Sikhů, kterou ale vzápětí zkosila palba indických vojáků. Tělo vůdce povstání Džarnaíla Singha Bhindranwaleho bylo nalezeno v útrobách chrámu. Údajně si sám vzal život, když viděl, že jeho svatá pevnost brzy padne. Podle indických zdrojů si operace Modrá hvězda vyžádala životy stovky indických vojáků a 492 Sikhů. Sikhské zdroje ale tvrdí, že padlých na jejich straně bylo více než 1000. Většina zabitých měli být pokojní poutníci, kteří do chrámu přišli uctít náboženský svátek.
Krvavá dohra
Operace Modrá hvězda měla v Indii nastolit klid. Skutečnost byla přesně opačná. Vzápětí po akci vypukly po celé Indii násilné protesty pobouřených Sikhů. Více než tisícovka sikhských vojáků vypověděla poslušnost indické armádě a dezertovala, což vedlo k dalším ozbrojeným konfliktům a hromadnému zatýkání. Když se zdálo, že se situace uklidňuje, obrátili dva sikhští bodyguardi zbraně proti samotné premiérce Gándhíové a 31. října 1984 ji na zahradě vládní rezidence zavraždili. V Indii vzápětí vypukly násilné akce zaměřené proti Sikhům. Tisíce jich padly za oběť lynčování, v Dillí musela vraždící davy rozhánět armáda. Politický a státní status Paňdžábu zůstal nevyřešený a násilné nepokoje v něm propukaly až do začátku 90. let. Poté se postupně uklidnily, nikoliv však nadobro. Velitele vojenského útoku generála Kuldeepa Singh Brara se čtveřice Sikhů pokusila zavraždit ještě v roce 2012, kdy byl už jako penzista na dovolené v Londýně.
