Stalinův přípitek Hitlerovi. Před 85 lety do Polska vtrhlo téměř zároveň Německo a Sovětský svaz
Na konci druhé světové války prakticky nikdo nepochyboval o tom, že Německo a Sovětský svaz jsou nesmiřitelní nepřátelé. Na začátku tohoto světového konfliktu to ale bylo jinak. Německo si vytvořilo záminku k tomu, aby 1. září 1939 jeho vojska zaútočila na Polsko, 17. září 1939 bez vyhlášení války a ve shodě s Berlínem vtrhla na polské území Rudá armáda.
Sovětské politbyro důsledně označovalo vojenskou agresi vůči Polsku za „osvobozovací kampaň“. A na této rétorice se nic nezměnilo. „Dne 17. září 1939 zahájila Rudá armáda osvobozovací kampaň na území Polska.“ Tuto větu uvedlo ruské ministerstvo zahraničí na Twitteru 17. září 2021… Doplnilo rovněž, že se tím zabránilo postupu nacistických sil do sovětského Běloruska. Sféry vlivu si přitom Sověti a Němci nalajnovali o měsíc dřív, v srpnu 1939, v tajném dodatku smlouvy o neútočení.
Nebyla to jediná dohoda, kterou spolu uzavřeli. Jinak paranoidní Stalin z nějakého důvodu Hitlerovi až bezmezně důvěřoval. Hrozbu německého útoku na SSSR si proto vůbec nepřipouštěl, varovné zprávy na jaře 1941 shazoval ze stolu, označoval je za britské intriky. Výměna zboží mezi Sovětským svazem a třetí říší tak pokračovala až do 21. června 1941... Hitlerova zrada Stalina ranila. „S Německem jsme mohli být nepřemožitelní,“ opakoval.
Tanková škola
První mezinárodní smlouvu po Velké říjnové socialistické revoluci podepsala Ruská sovětská federativní socialistická republika v italském Rapallu 16. dubna 1922 právě s Německem a vystoupila díky ní z diplomatické izolace. Součástí ujednání byla nejen hospodářská, ale i vojenská spolupráce. Německo tak mohlo snadno obejít zákazy vyplývající z Versailleské smlouvy.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
