Češki spasitelji Podlapače. Za války v Jugoslávii ochránili čeští vojáci chorvatskou vesnici před likvidací
„Češi zachránili Podlapaču, díky nim jsme zůstali na živu,“ vzpomínají dodnes s vděčnosti lidé z chorvatské vesnice Podlapača, která se před třiceti lety nacházela na území separatistické Republiky Srbská Krajina. Naši vojáci v misi UNPROFOR zde tehdy zabránili masakru na civilním obyvatelstvu. Úspěšně chránili Podlapaču a její okolí v letech 1992 až 1995.
Nedávno jsem Podlapaču navštívil a byl jsem překvapený, že mě lidé poznávají. ‚Vy jste Martin?‘ zeptala se mě paní, kterou jsem hned po pár vteřinách ve vesnici náhodou potkal. Vážím si toho, přiznám se, že je to pro mě uznání. To, že si místní i po třiceti letech pamatují naše jména, jenom dokládá, jak velký smysl naše práce měla, říká jeden z tehdejších příslušníků českého praporu UNPROFOR. „Snadné to nebylo, ovšem bylo to důležité.“ Díky aktivní přítomnosti československých a českých vojáků se Podlapača nikdy nestala dějištěm masakrů, k nimž docházelo na řadě jiných míst bývalé Jugoslávie.
Mezi nepřáteli
Přelom 80. a 90. let dvacátého století přinesl historickou změnu, železná opona padla a Evropa se oprostila od totalitních režimů. Zvedla se však i stavidla nacionalismu, což se nejvíce projevilo právě v Jugoslávii. Nacionalistické spory vyústily v rozpad státu a několik kol krvavého válečného konfliktu. Mezinárodní společenství tím bylo poněkud zaskočené, nakonec však pod taktovkou OSN vznikla mírová mise UNPROFOR (United Nations Protection Force), do níž se zapojilo také Československo (ČSFR), jež se v průběhu operace rozdělilo na dva státy.
Podlapača je malá vesnice v Licko-senjské župě na severu Dalmácie v Chorvatsku, nachází se v malebné krajině asi třicet kilometrů od Plitvických jezer, kam Češi vždycky rádi jezdili na dovolenou. Na počátku 90. let však turismus v této oblasti vyhasl. Po chorvatském a slovinském vyhlášení nezávislosti 25. června 1991 Jugoslávie směřovala k zániku. Přibližně na třetině chorvatského území žilo srbské obyvatelstvo, které tvořilo asi dvanáct procent z celkového počtu populace. Vztahy mezi Srby a Chorvaty se rychle vyostřovaly, vypukly boje mezi chorvatskými ozbrojenými silami na jedné straně a Jugoslávskou lidovou armádou (JNA) a srbskými rebely na straně druhé. V prosinci 1991 byla navíc vyhlášená separatistická Republika Srbská Krajina, což pro malé chorvatské enklávy znamenalo značné nebezpečí, neboť se rázem ocitly uprostřed nepřátelského území.
Mírové síly OSN měly za úkol zaujmout pozice mezi znesvářenými stranami a přispět k hledání politické dohody. A byl to složitý úkol.
Právě včas…
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
