Mlha v Ardenách: Bitva, ve které se Německo pokusilo zvrátit průběh války

P ůvodně se operace nazývala Wacht am Rhein (Stráž na Rýně), později se však její název změnil na Herbstnebel (Podzimní mlha). Proti Hitlerovu plánu jako zcela nereálnému se stavěla celá německá generalita.

Ambiciozní plány

Při zvláštní audienci uložil Hitler Rakušanovi SS-Standartenführeru Ottovi Skorzenému, aby převzal velení nad diverzním komandem, jehož příslušníci v počtu 3300 mužů, z nichž někteří hovořili perfektně anglicky, měli v uniformách spojeneckých vojsk na ukořistěných vozidlech vniknout do nepřátelského týlu, vyvolat paniku, zničit štáby a spojovací ústředny, obsadit mosty přes Másu a udržet je do příchodu hlavních sil. Na konečnou variantu plánu protiofenzívy Vůdce připsal: „Nesmí se měnit.“

V polovině prosince 1944 proti 63 spojeneckým divizím (40 americkým, 12 britským, třem kanad­ským a osmi francouzským) a 11 obrněným brigádám ­stálo 73 německých divizí, včetně 11 tankových, z toho však 29 méně hodnotných divizí Volkssturmu, a tři brigády.

Úderné uskupení představovala 5. tanková armáda generála Hassa von Manteuffela, 6. tanková armáda SS SS-Oberstgruppenführera a generálplukovníka zbraní SS Josefa „Seppa“ Dietricha a 7. armáda generála Ericha Brandenbergera, čítající 200 000 vojáků, 25 divizí (později počet stoupl na 29), z toho sedm tankových, 970 tanků a samo­hybných (útočných) děl a 900 letounů. Podle Olafa Groehlera však pro protiofenzívu v Ardenách německé velení soustředilo v pásmu skupiny armád „B“ celkem 2292 letadel, z nichž k 16. 12. 1944 bylo 1376 plně bojeschopných.