Před 45 lety se svět dozvěděl o hiphopu. První hit nového žánru byl tak trochu podvod

Hiphop bujel v newyorském undergroundu už od ranných 70. let, kdy se ve zdejších klubech začali scházet breakdanceři a DJové vyvíjeli techniky mixu uzpůsobené na míru jejich akrobatickému tanečnímu projevu. Na konci dekády už měla scéna svůj zavedený styl, hvězdné tanečníky, DJe, vokalisty a skupiny. Za hranicemi Bronxu a Harlemu byl ale žánr naprosto neznámý. Hlavním důvodem bylo, že hiphop nevycházel na deskách. Z dnešního pohledu je to těžko pochopitelné, pro tehdejší komunitu byly důvody naprosto jasné. V dřevním hiphopu byl hlavní postavou DJ a jeho hudební projev se řídil živou interakcí s tanečníky. MC hrál pouze roli povzbuzovače a na recitování delších textů nebyl na taneční party čas. Většina vokalistů proto do mikrofonu skandovala pouze jednoduchá rýmovaná hesla typu: „Hip-hip-hop, and you don’t stop!“

Situace se změnila v polovině 70. let, kdy DJ Grandmaster Flash přišel s revoluční technikou mixování dvou desek, ze kterých plynule přehrával pouze rytmické pasáže. Vokalista měl najedou k dispozici neomezený prostor k vyjádření, texty se začaly prodlužovat a hiphop nabíral klasickou písňovou formu. Nový hudební styl také začal prosakovat do zbytku New Yorku na mixtapech a nahrávkách živých vystoupení. Netrvalo dlouho a začaly ho napodobovat zavedené hudební skupiny. Funková kapela Gap Band sklidila na jaře roku 1979 poměrně slušný úspěch se skladbou „King Tim III (Personality Jock)“. Její aranže, rytmika i rýmované recitování vokalisty jako by vypadly z některé party v Bronxu či Harlemu. Gap Band i jejich vydavatelé ale skladbu považovali spíš za experiment a zařadili ji pouze na B stranu singlu „You’re My Candy Sweet“. Producenti evidentně stále netušili, jaký poklad se v posprejovaných ulicích afroamerických čtvrtí skrývá.

Sylvia a Sugar Hill

Svého potenciálu si nebyli vědomi ani umělci, jejichž živá vystoupení přitahovaly tisíce návštěvníků. DJ Grandmaster Flash v rozhovorech často vzpomínal, jak odmítal nabídky hudebních producentů, protože si nedokázal představit, že by jeho skrečování a triky s gramofonovými deskami někdo chtěl poslouchat mimo klub. Afrika Bambaata, duchovní otec tehdejší scény, se prý zase bál, že by hiphopové desky poškodily autentičnost žánru založeného na živém improvizovaném projevu. Producentka Sylvia Robinson takové zábrany neměla. Hiphopovou scénu znala a sledovala ji od samých počátků, sama do ní ale nepatřila a hudebních úspěchů dosáhla jako zpěvačka soulových balad. Už v polovině 70. let založila label Sugar Hill Records s cílem vydávat hiphopové desky. Na konci dekády už nechtěla dále čekat. Když se jí nepodařilo do studia nalákat zavedenou crew, sestavila si skupinu vlastní.

Petr Cífka: Rapová backstage je obyčejnější, než jsem si představoval. Žít bych tak nemohl

Poprask

Sugarhill Gang, skupina, která měla za pár měsíců proslavit hiphop po celém světě, byla pro hiphopovou komunitu záhadou. Nikdo ji neznal, protože její členy dala dohromady sama Sylvia Robinson. Wonder Mike byl kamarád jejího syna. Big Bank Hank pracoval jako vyhazovač v disko klubech a přes den si přivydělával v pizzerii, kde ho Sylvia zaslechla, jak rapuje do hudby z magnetofonu. Větší zkušenosti s hudbou měl pouze Master Gee, který vystupoval s malou hiphopovou crew Phase 2. Měl ale jiný problém – bylo mu pouze 17 let, a nemohl proto oficiálně vystupovat klubech, kde se naléval alkohol. To producentce nevadilo, protože trio mělo podle jejího plánu rapovat pouze ve studiu. Stejně briskně vyřešila problém, že triu chyběl DJ, který v hiphopu obstarává hudební doprovod mícháním dvou gramofonových desek. Sylvia Robinson jednoduše najala živou skupinu studiových hudebníků, pustila jim kazetu s nahrávkou vystoupení hiphopového DJe a nařídila, aby jeho projev napodobili. Zatímco muzikanti dumali nad tím, jak na živé nástroje zahrát zvuk skrečované desky, trio rapperů dávalo narychlo dohromady text.

Grandmaster Caz

Když si ve druhé sloce skladby Rapper’s Delight vezme slovo Big Bank Hank, uvede se slovy: „I’m the C-A-S-AN, the O-V-A and the rest is F-L-Y“. Proč se MC nepředstavil vlastním jménem, ale jako Casanova Fly? Protože na rozdíl od Casanovy neuměl žádný verš rychle složit. Casanova Fly, známý také jako Grandmaster Caz, byl velkou postavou hudební scény v Bronxu, vystupoval se slavnými Cold Crush Brothers a měl i svou vlastní crew DJ Casanova Fly and the Mighty Force. Jeho hlavní základnou byl klub Sparkle, kde Hank pracoval jako vyhazovač a dlouho se snažil Grandmasteru Cazovi vnutit jako manažer. To se mu sice nepodařilo, díky známosti se ale dostal k zápisníku, kam si Caz přes den psal rýmy pro svá večerní vystoupení. Sylvia Robinson na nahrávku tak spěchala, že se Hank rozhodl svou sloku opsat a odrecitovat ji nezměněnou. Silná inspirace rýmy Grandmastera Caze se nesla napříč celým textem. Z jeho freestylových vystoupení pochází i úvodní slova: „I said a hip-hop, the hippie, the hippie / To the hip, hip-hop and you don't stop.“ Verš dal název žánru, ve kterém se dnes točí miliardy dolarů a uvedl desku, která patří k nejprodávanějším singlům v historii. Caz není nikde uveden jako autor. Z výdělků nedostal ani cent.

Před 50 lety se v Bronxu zrodil hiphop. Začal na školním večírku, kde chtěl bratr vydělat sestře na ohoz

Historie

Zrodil se hiphop

Když se dvanáctipalcový singl Rapper’s Delight dostal do éteru, způsobil doslova zemětřesení. Deska se prodávala tak rychle, že ji label nestíhal lisovat. Nahrávka se 5. ledna 1980 vyšplhala až na 36. místo žebříčku Billboard Hot100, v kanadské a britské hitparádě se dostala až na samotný vrchol. Nový žánr se stal předmětem intelektuálních debat v uměleckých kruzích. Jeho kolážovitá interpretace recyklovaných motivů byla přirovnávána k dílu Andy Warhola. Ex-manažer Sex Pistols Malcolm McLaren se okamžitě vydal do New Yorku lovit inspiraci a interprety pro své postpunkové projekty. V samotném Bronxu budila deska zpočátku spíš pohoršení. Zasvěcenci jasně slyšeli, že hudba vznikla obratným mícháním dvou kopií singlu Good Times skupiny Chic. Text recitovaný neznámým triem dobře znali z vystupovaní Grandmastera Caze. Obrovské popularitě ale nešlo odolat, a opravdové hvězdy ranného hiphopu si navíc uvědomily, jaká po jejich hudbě panuje poptávka.

Opravdový talent

Trvalo pouhé dva roky, než hiphop dospěl a z jednoduchých rýmovaček se stal prostředek hudební výpovědi o životě ve vyloučených afroamerických komunitách. Hiphopová hymna „The Message“ vyšla opět na labelu Sugarhill Records a text pomáhala složit sama šéfka Sylvia Robinson. Nahrál ji ale už sám velmistr žánru DJ Grandmaster Flash a dva MC jeho slavné crew The Furious Five. Nebýt úspěchu Sugarhill Gang, nikdo z nich by pravděpodobně ve studia nestál. Flash později vzpomínal na okamžik, kdy Rapper’s Delight poprvé zaslechl z rádia: „Řekl jsem si: ‚Sakra, mohl jsem být první já.‘ Netušil jsem, že máme nabitý tak velký kalibr, dokud s Rapper’s Delight hiphop nevybuchl jako bomba. Věděl jsem ale, že jsme nic nezmeškali. Sugarhill Gang nám připravili cestu. A my jsme měli talent, který oni neměli.“