Švédský diplomat Raoul Wallenberg zachránil na sto tisíc lidí. Skončil v sovětském vězení
Švédskému diplomatovi Raoulu Wallenbergovi vděčí za život sto tisíc lidí. Sám nemá ani hrob a datum jeho smrti znají jen ti, kteří ho uvěznili. Když pro něj v Budapešti 17. ledna 1945 přišla sovětská eskorta s tím, že ho odvedou k maršálu Rodionu Malinovskému, dvaatřicetiletý Wallenberg řekl svému řidiči: „Nevím, jestli mě doprovázejí jako hosta, nebo vězně.“ Po statečném muži se slehla zem. Ještě na konci osmdesátých let se ale objevila svědectví, že žije. Wallenbergovi příbuzní stále marně doufají, že se někdy dozvědí pravdu.
Nikoho nezajímáte! Sovětský vyšetřovatel tu větu několikrát zopakoval. Švédský diplomat Raoul Wallenberg se zřejmě u výslechu v březnu 1947 zmínil, že Švédsko jistě vyvine mezinárodní tlak, aby ho pustili. Všechno je to politováníhodný omyl. Říkal jim snad už stokrát, že není žádný špión, dokola vysvětloval, proč do Budapešti v červenci 1944 přijel, co tam dělal, k čemu potřeboval tolik peněz. Vyšetřovatel si ho bedlivě prohlížel. Tyhle báchorky ať vykládá někomu jinému! Copak by mladík z nejbohatší švédské rodiny tolik riskoval pouze kvůli záchraně Židů? Špión je to! To je jasné. Mluví výborně rusky, anglicky i německy, kdoví, jestli s Němci neměl jednat o separátním míru. Vždyť i Švédi od něj teď dávají ruce pryč, jejich velvyslanec před soudruhem Stalinem jen opatrně špitl, že chápe, že se Wallenbergovi mohla v Budapešti stát nějaká nehoda. Pořád je otravuje jenom ta jeho matka, která bez ohlášení vtrhla na sovětské velvyslanectví. „Nikoho nezajímáte! Už jste to konečně pochopil? Nikoho nezajímáte!“ V noci Wallenberg tuto větu vyťukal přes zeď moskevského vězení do vedlejší cely. Z kriminálu se však živý nedostal. Seděl dva roky, nebo čtyřicet let?
Každý může něco změnit
Dvacetiletá Maria Sofia, dcera významného neurologa Pera Johana Wisinga, na jaře 1912 zářila štěstím. Její manžel, námořní důstojník z vlivné a bohaté rodiny Wallenbergů, se také těšil, že se v létě stane otcem. Tři měsíce před porodem však Maria, přezdívaná Maj, nečekaně ovdověla. „Chtělo se mi umřít. Ale kvůli dítěti, které jsem nosila pod srdcem, jsem v sobě musela najít sílu žít dál,“ vzpomínala Maj po letech. Syna, jenž přišel na svět 4. srpna 1912, pojmenovala po jeho otci – Raoul.
Raoul Wallenberg vyrůstal v rodinném sídle v Kapptse nedaleko Stockholmu obklopen hojností. Matka ho milovala, ale nerozmazlovala, Raoulův dědeček Gustav Oscar Wallenberg, švédský velvyslanec v Tokiu a Číně, se ve vnukovi viděl. Raoulovi strýcové byli významní bankéři. Maj se znovu provdala, když bylo jejímu prvorozenému šest let. Jejím mužem se stal ředitel nemocnice Fredrik von Dardel. V srpnu 1919 se manželům Dardelovým narodil syn Guy (budoucí uznávaný jaderný fyzik) a v březnu 1921 se radovali z narození dcery Niny. Sourozenci na sebe nedali dopustit.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
