Tragický omyl stál život přes 700 lidí. Před 80 lety Spojenci bombardovali Prahu
„Pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš,“ připomínají si věřící na Popeleční středu pomíjivost života. V roce 1945 připadl první den postní doby před Velikonocemi na 14. února. Obyvatele Prahy, které půl hodiny po poledni při nečekaném náletu překvapila smrt, položili na studenou podlahu v kostelech, z nichž se staly improvizované márnice. Mrtví na čele neměli popelec – křížek z popela, ale krev a prach ze sutin. Navigační chyba si vyžádala sedm set obětí a mnoho zničených domů. Vyhořela také vinohradská synagóga a Emauzský klášter.
Kdo u velkého oválného stolu v tanečním sále Livadijského paláce na Krymu během vrcholného setkání Velké trojky – Stalina, Churchilla a Roosevelta – prohlásil, že Spojenci mají bombardovat Drážďany? Tlumočník britského premiéra, major Arthur Herbert Brise, později vzpomínal, že jméno saské metropole jako první vyslovil Stalin. Churchill mu údajně ochotně vyšel vstříc. Nálety na německé zbrojovky, rafinérie a velká města měly „podpořit sovětské válečné úsilí“ a podlomit německou morálku. Němci totiž ustupovali, ale rozhodně se nevzdávali.
Hned na začátku jednání, 4. února 1945, náčelník generálního štábu Rudé armády armádní generál Alexej Innokenťjevič Antonov mluvil o tom, že je potřeba, aby přesuny Wehrmachtu narušili Britové a Američané cíleným bombardováním dopravních uzlů. Letecký útok na Drážďany a další saská města měl uspíšit postup sovětských jednotek. Osmého února 1945, kdy Roosevelt svým protějškům sdělil, že si prostudoval sovětský návrh, který se týkal Polska, a nemá nic proti stanovení západní i východní hranice, překročila Rudá armáda Odru sedmdesát kilometrů od Berlína. Spojenci se rozhodli mohutné sovětské ofenzívě pomoci ze vzduchu.
Nízká oblačnost
V průmyslových oblastech Drážďan, jimž se kvůli architektonickým skvostům přezdívalo Florencie na Labi, se nacházelo sto fabrik. Třináctého února 1945 se ve městě konal masopust. V noci, devět minut po desáté, dopadly do centra první zápalné a tříštivé pumy. Nálet 244 lancasterů trval do půl jedenácté. Papírové masky, jež si děti připravily do masopustního průvodu, shořely s tisíci domy. Před půl druhou ráno na Drážďany zaútočilo dalších 529 bombardérů.
Žár tavil i sklo, uličkami se hnala ohnivá bouře, plameny šlehaly vysoko k nebi a dým se nesl kilometry daleko. Část pražských hasičů byla v ranních hodinách 14. února 1945 povolána, aby pomohla zasaženému německému městu. Ještě ale nebyl všemu konec – bombardéry americké 8. letecké armády dílo dokonaly. Více než tři sta čtyřmotorových bombardovacích letounů B-17 shodilo svůj náklad na Drážďany patnáct minut po poledni. Nálet trval deset minut. (Další dvě stovky strojů pak následující den srovnaly se zemí tamní kostel Panny Marie. Zničena byla třetina městské zástavby, zahynulo asi 25 tisíc lidí, odhady obětí se však značně liší.)
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
