Ponožky jsme sundávali i s kůží. Parašutisté z výsadků Tungsten a Platinum byli nadějí pro domácí odboj

Domácí odboj ztratil rádiové spojení s exilovou vládou v Londýně už v lednu 1943. Zprávy do Británie přicházely nepravidelně složitou kurýrní cestou přes Slovensko a Švýcarsko. Po mnoha pokusech byli parašutisté s vysílačkami vysazeni do protektorátu až v dubnu 1944. V Čechách navázaly spolupráci s domácím odbojem paraskupiny Calcium a Barium s radiostanicemi Zdena a Marta. Rozsáhlou ilegální vojenskou organizaci Baria ve východních Čechách však už v říjnu 1944 rozbilo gestapo a problémy mělo i Calcium. Vedle technických potíží s vysílačkou se po smrti velitelů rozvětvené vojensko-partyzánské organizace Rada tří (R3) generála Luži a pplk. Svatoně dostali také parašutisté do rozporů s novým vojenským představitelem R3 škpt. gšt. Karlem Štainerem-Veselým. Bývalý olympijský závodník na lyžích, tvrdý, statečný chlap, bohužel propadl levičáckému blouznění i napoleonskému komplexu, což bylo v protektorátní realitě velmi riskantní. Naštěstí se z nebe snesla nová posila.

Zimě zdar!

Další bývalý olympijský reprezentant v lyžování, Cyril Musil, byl rád, že muži, kteří dorazili v pátek 29. prosince 1944 do jeho penziónu ve Studnicích u Nového Města na Moravě, znali heslo „Zimě zdar!“. Parašutisté, kapitán Rudolf Pernický a rotmistr Leopold Musil, byli ale v zuboženém stavu. O týden dřív je totiž vysadili až u Kutné Hory osmdesát kilometrů vzdušnou čarou od místa určení. Do Studnic dorazili po strastiplném putování zcela vyčerpaní s těžkými omrzlinami.

Dvojice z výsadku Tungsten byla po neúspěšném letu 7. října 1944 podruhé vyslána do vlasti právě v noci z 21. na 22. prosince 1944. Jejím úkolem bylo navázat spojení s vedením R3, předat náhradní krystaly k vysílačce skupiny Cal­cium, urovnat spory s velitelem Rady tří a zajišťovat příjem dodávek zbraní a vojenského materiálu.

Radiomaják Tungstenu Eureka měl být využit i k navádění spojeneckých bombardovacích svazů na cíle ve střední Evropě.