Malcolm X hlásal, že utlačovaní mají právo bránit se i za použití násilí. Jeho vlivu se bála i FBI
Před 60 lety 21. února 1965 byl v New Yorku brutálně zavražděn afroamerický aktivista Malcolm X. Jeho jméno je často spojováno s militantními postoji, které se velmi lišily od názorů pacifistických hlasatelů sociálního smíru. Bojovník za práva Afroameričanů hlásal, že utlačované menšiny mají právo bojovat za svou svobodu i za použití násilných prostředků.
Malcolm X, známý také jako el-Hajj Malik el-Shabazz, se narodil 19. května 1925 jako Malcolm Little. Jeho otec byl přesvědčeným zastáncem názorů Marcuse Garveyho – jednoho z prvních bojovníků za práva Afroameričanů. Rodina proto byla často vystavena rasistickým útokům a stěhovala se z místa na místo. Když bylo Malcolmovi šest let, otec zahynul při autonehodě, která ale měla být pouze zástěrkou rasově motivované vraždy. Trauma z otcovy smrti ho provázelo celé mládí. Byl výjimečně nadaný student, školu ale zanedbával a zaplétal se do drobných zločinů. Jako teenager se dostal do pěstounské péče rodiny žijící v Harlemu. V prostředí ovládaném newyorskou mafií se mladý delikvent pustil do prodeje drog, krádeží a překupnictví. Při jednom nevydařeném obchodu byl zatčen a poslán na sedm let za mříže.
Vězení bylo ve 40. letech většinou pouze přípravkou na další dráhu zločinu. Malcolm z něj ale vyšel jako nový člověk. Hned na začátku trestu ho jeden vzdělaný a sečtělý spoluvězeň nasměroval do knihovny, kde mladík trávil dlouhé hodiny samostudiem. Ve vězení se seznámil i s hnutím Nation of Islam (Národ islámu) a učením jeho proroka Elijah Muhammada. Věnoval mu většinu svého života, i když toho později litoval a rozkol s organizací ho pravděpodobně stál život.
Vesmírní Afričané
Nation of Islam je zvláštní religiózní hnutí, které ve 30. letech v USA založil neméně zvláštní člověk Wallace Fard Muhammad. Navzdory jménu se jeho učení značně odchyluje od ortodoxního islámu. Wallace Fard hlásal, že prvními lidmi stvořenými Alláhem byl černý, arabsky hovořící kmen Shabazz. Spirituálně osvícení Shabazzové žili v míru v posvátné Mekce a na území kolem delty Nilu. Našel se mezi nimi bohužel ctižádostivý vědec Yakub, který jednoho dne v tajné laboratoři stvořil bílého člověka. Běloch postrádal duchovní kvality svých černých tvůrců. Oplýval ale agresivitou a nenávistí a snažil se Shabazzům škodit. Vrcholem jeho hanebnosti bylo vytvoření USA, kde držel černou rasu v otroctví až do chvíle, kdy Alláh na zem seslal Farda, aby jeho lid osvobodil.
Na pozadí mýtů a bájí se v hnutí Nation of Islam skrývala snaha vytvořit v USA soběstačnou afroamerickou komunitu. Wallace Fard Muhammad ji chtěl odvést zpět do rodné Afriky a sliboval, že tam své následovníky převeze ve vesmírné lodi Mothership. V roce 1934 však záhadně zmizel. Jeho nástupce Elijah Muhammad od utopických slibů upustil a soustředil se místo toho na budování organizovaného hnutí ve Spojených státech. V 50. a 60. letech již byla z Nation of Islam vlivná a početná organizace s desítkami tisíc členů. Tváří a mluvčím hnutí se stal Malcolm Little, který se zřekl svého otrockého příjmení a nahradil ho písmenem X.
Žádný člověk by neměl mít takovou moc
Malcolm X se k hnutí Nation of Islam přidal hned po svém podmínečném propuštění v roce 1952 a rychle vystoupal po jeho interním žebříčku. Po několika letech z něj již byl vedoucí newyorské frakce a jeden z nejvlivnějších afroamerických aktivistů v celých USA. Byl obratný řečník a debatér a jeho veřejné projevy přiváděly do hnutí zástupy nových členů. Patřil mezi ně i boxer Cassius Clay, který si po připojení změnil jméno na Muhammad Ali.
Svůj vliv Malcom X projevil v incidentu, který ho přivedl do hledáčku policie. V roce 1957 se tři členové Nation of Islam stali svědky policejního násilí. Když se šikanovaného Afroameričana zastali, policisté je napadli obušky tak surově, že jeden z nich skončil s proraženou lebkou a krvácením do mozku. Do bezvědomí zbité aktivisty převezli na policejní stanici a zavřeli je do vazební cely. Když se na recepci dostavil Malcolm X a žádal, aby jim bylo poskytnuto lékařské ošetření, policisté se mu nejprve vysmáli. Během několika minut se před budovou shromáždilo několik set členů Nation of Islam. Policisty smích přešel a začali s Malcolmem vyjednávat. Zranění aktivisté byli nakonec převezeni do nemocnice. Když se po ošetření vrátili, stál už před stanicí dav čtyř tisíc Afroameričanů. Malcolm X s náčelníkem policie dohodl podmínky kauce, vyšel před budovu a pokynul rukou. Dav se beze slova rozešel. „Žádný člověk by neměl mít takovou moc,“ vyprávěl pak jeden ze sloužících policistů novinářům.
Něco s ním udělejte!
Zprávy o mladém vůdci se dostaly až k uším samotného šéfa FBI J. Edgara Hoovera. Ten okamžitě zavelel, aby jeho podřízení „s tím Malcolmem X něco udělali“. Federální ani státní policie ale neměla důvod ho zatknout a spustit proti němu nezákonnou akci nebylo dost dobře možné. Mladý aktivista se na začátku 60. let stal osobností s vlivem přesahujícím Spojené státy. V září 1960 by pozván jako řečník na valné shromáždění OSN v New Yorku a jeho projev vyvolal obrovský ohlas. Byl zván na recepce hlav afrických států, debatoval s egyptským prezidentem Gamál Abd an-Násirem, vládcem Guiney Ahmed Sékou Tourém nebo prvním prezidentem svobodné Zambie Kennethem Kaundou. Jeho kouzlu naprosto propadl i Fidel Castro, který s ním trávil dlouhé hodiny v rozhovorech a osobně ho pozval na Kubu. Kromě politického vlivu disponoval Malcolm X i reálnou oporou desítek tisíců členů Nation of Islam. Vymezoval se proti pacifistickým kazatelům nenásilí, jako byl Martin Luther King jr. Otevřeně vyzýval, aby Afroameričané využívali ústavního práva vlastnit zbraň, a prohlašoval, že za svá práva musí bojovat všemi prostředky. Pokud by proti němu policie měla neprávem zasáhnout, riskovala by vypuknutí konfliktu s potenciálně katastrofickými následky.
Rozkol
V roce 1964 došlo mezi Malcolmem X a vůdci Nation of Islam k rozkolu. Důvodů byla celá řada. Mladý radikál nesouhlasil se slabou reakcí Elijah Muhammada na incidenty policejního násilí v Los Angeles. Je také pravděpodobné, že se přestal ztotožňovat s Muhammadovými ezoterickými koncepty. Souhlasil sice s myšlenkou vytvořit soběstačnou afroamerickou komunitu, nevěřil ale, že ji do země zaslíbené odvezou vesmírné lodě. Na veřejnost také začaly prosakovat zprávy o sexuálním zneužívání mladých členek Nation of Islam, kterého se měl Elijah Muhammad dopouštět. Malcolm X to viděl jako neodpustitelný prohřešek proti morálním zásadám a skandál odmítl tajit. O obviněních veřejně promluvil v médiích, čímž se stal pro své bývalé soudruhy nepohodlným. V jeho autě bylo jednoho dne objeveno výbušné zařízení.
Pouť a nová filozofie
V roce 1964 Malcolm X své členství v Nation of Islam oficiálně ukončil. Založil vlastní organizaci Muslim Mosque (Muslimská mešita) a podnikl pouť do Mekky. Cestou zpět navštívil řadu afrických zemí, účastnil se mezinárodních konferencí a vystupoval s projevy ve Francii a Anglii. Jeho debata v Oxfordu s titulem „Extremismus v boji za svobodu není hříchem“ vyvolala tak obrovský zájem, že ji musela přenášet v celostátním vysílání BBC.
Zážitek z poutě do svatého města v Malcolmovi X naopak extremismus utlumil. Po návratu do USA často hovořil, jak hluboký dojem v něm zanechal pohled na „muslimy všech barev od modrookých blonďáků po černé Afričany“, které učení islámu dovedlo k rovnoprávnosti a bratrství. Dospěl k názoru, že překážkou v cestě za svobodou není bílá rasa, ale rasismus. Svých nenávistných názorů se veřejně zřekl a své nové hnutí Organizace Afro-Americké jednoty (OAAU) postavil na myšlence tolerance a boje proti rasismu. Umírněné názory mu vynesly velkou popularitu u studentů a levicových organizací. Byl jedním z nejžádanějších řečníků na univerzitách, pronášel projevy na shromáždění Socialistické strany práce a odborářských sjezdech. Mezi členy Nation of Islam naopak vzbudil rozhořčení. Organizace měla méněcennost bílé rasy vetknutou v základech svého spirituálního učení a byla také často otevřeně antisemitská. Patřila k šiřitelům nechvalně proslulých „Protokolů Sionských mudrců“ a paradoxně spolupracovala s dalšími nepřáteli většinové společnosti, jako byli američtí nacisté, a dokonce i Ku Klux Klan.
Hrozby a smrt
Rok 1964 přinesl hnutí za práva Afroameričanů velké vítězství. Zákon o občanských právech v USA zakázal diskriminaci na základě rasy, náboženství, pohlaví nebo národního původu a oficiálně zrušil segregaci. Martin Luther King jr. obdržel za svůj přínos ke schválení zákona Nobelovu cenu míru. Malcolm X dostával výhrůžky smrtí. Členové Nation of Islam o něm šířili pomluvy, publikovali hanlivé karikatury a otevřeně mluvili o nutnosti odpadlíka popravit. V jeho autě se opět objevila bomba a rodinný dům zničil nenadálý požár. Asistent Elijaha Muhammada (později podezřívaný z tajné spolupráce s FBI) to odbyl slovy: „Každý, kdo se postaví ctihodnému vůdci, riskuje svůj život.“
Malcolm X se nenechal hrozbami zastrašit a nadále veřejně vystupoval. Jedenadvacátého února 1965 se chystal pronést projev na shromáždění OAAU v divadle Audubon Ballroom na Broadwayi. Než přistoupil k mikrofonu, v publiku vypukla šarvátka. Malcolm X a jeho ochranka se ji snažili uklidnit, v nastalém zmatku ale z davu vyběhli tři muži se zbraněmi v rukou. První na něj vypálil z bezprostřední blízkosti z upilované brokovnice, další dva ho provrtali salvou ze samopalů. S 21 kulkami v těle byl převezen do nemocnice, kde svým zraněním v půl čtvrté odpoledne podlehl.
Policie všechny tři střelce zatkla a identifikovala jako členy Nation of Islam. Během následujících dnů se začaly množit další teorie a řada z nich vinila ze smrti afroamerického aktivisty policii, FBI nebo CIA. Mluvilo se o neochotě poskytnout shromáždění dostatečnou ochranu a o tom, jak mohli do budovy proklouznout muži s automatickými zbraněmi. Podezření zesílilo v 70. letech, kdy se na veřejnost dostaly podrobnosti o tajném programu COINTELPRO, který měl za cíl infiltrovat a likvidovat organizace nepohodlné státu. Nikdy se však nepotvrdilo, že by do vraždy byla nějaká státní agentura zapojena.
Odkaz
Nedlouho po atentátu se na pultech knihkupectví objevila kniha „Autobiografie Malcolma X“ Stala se bestsellerem a myšlenky v ní obsažené daly vzniknout hnutí Black Power a Černých panterů. Obojí zaujímá v dějinách USA stejně kontroverzní pozici jako člověk, které je inspiroval. Malcolm X je často obviňován z extremismu a černého nacionalismu. V odstupu let je ale nemožné ho nevidět jako člověka s realistickým pohledem na fungování americké společnosti a s vizí, jak ji změnit. Jeho vize byla rozhodně radikální. Odmítal myšlenky pasivní resistence a prosazoval názor, že utlačovaná menšina má právo se aktivně bránit. Věřil však, že řešení problému nespočívá v násilí, ale v domluvě a jednání – ovšem za podmínky, že jsou si obě strany rovny. Smír považoval až za důsledek svobody. Sám myšlenku vyjádřil slovy: „Mír nelze oddělit od svobody, protože nikdo nemůže žít v míru, pokud není svobodný.“
