
Wilhelm Conrad Röntgen svůj vynález odmítl patentovat a věnoval ho prospěchu lidstva
Před 180 lety se narodil Wilhelm Conrad Röntgen, objevitel krátkovlnného záření, které nazval paprsky X. Jeho objev umožnil nahlížet pod povrch neprůsvitných předmětů a největší uplatnění nalezl v lékařské diagnostice. Röntgenův přístroj pořídil první snímek lidské ruky v roce 1896 a stal se dalším z mnoha nástrojů, které medicínu posunuly o velký krok kupředu.
Wilhelm Conrad Röntgen se narodil 27. března 1845 v malém městečku poblíž Düsseldorfu. Rodiče se vzápětí přestěhovali do Nizozemska, kde malý Wilhelm vyrůstal a studoval. Na střední škole ho postihla nepříjemnost, která poznamenala velkou část jeho další akademické kariéry. Spolužák údajně nakreslil na zeď nelichotivou karikaturu pana učitele. Když Wilhelm odmítl viníka prozradit, byl ze školy za trest vyloučen. Pro nadaného studenta to byla katastrofa, protože bez maturity nemohl být přijat na žádnou univerzitu. Snažil se sice na zkoušku připravit sám, ale neuspěl. Namísto vysokoškolských studií pracoval v mechanické dílně, zabýval se strojařinou a soukromě navštěvoval přednášky z matematiky, fyziky, chemie a botaniky na univerzitě v Utrechtu.
K vyššímu studiu se Röntgen dostal díky benevolenci švýcarské Polytechnické školy v Zürichu, která od studentů maturitu nevyžadovala. Zabýval se zde strojním inženýrstvím a jako vedlejší předmět si zvolil termodynamiku plynů. Za svou práci získal po ukončení polytechniky i doktorát a začal pracovat na pozici univerzitního asistenta. Po několika pokusech se mu podařila i habilitace a jako docent se konečně mohl oddat vědeckému výzkumu.
Paprsky X
V polovině 90. let 19. století se začal zabývat tehdejší velkou módou – katodovým zářením. Vědci zjistili, že když ze skleněné trubice vyčerpají vzduch a zavedou do elektrod na opačných koncích proud, začne trubice vydávat záření. Röntgen hodlal jev studovat, a aby do problematiky lépe pronikl, rozhodl se nejprve zopakovat sérii pokusů svých kolegů. Aby ho neustálé záření neoslňovalo, obalil jednoho dne trubici silným černým kartonem. K jeho údivu ale v blízkosti zaslepené katodové trubice začalo světélkovat několik krystalů. Usoudil, že záření vyvolávají neznámé paprsky schopné prostoupit i neprůsvitnou hmotou. Jelikož ještě nebyly nikým popsány, nazval je paprsky X. Röntgen pak mezi desku a katodovou trubici umisťoval různé předměty a prostupující záření zachytával na fotocitlivou desku. Když mezi trubici a desku vložila jeho žena ruku, zobrazil se na vyvolaném snímku obraz jejích kostí.
Röntgenovi vynesl objev „paprsků X“ historicky první Nobelovu cenu za fyziku a celosvětovou slávu. Ostýchavý vědec se ale věhlasu stranil. Odmítl čestné a výborně honorované členství v berlínské Akademii věd, šlechtický titul, a svůj objev si dokonce nedal ani patentovat. Zastával názor, že vědecké objevy mají sloužit celému lidstvu. Díky jeho velkorysosti se technologie rychle rozšířila a způsobila doslova revoluci v lékařské diagnostice. Rentgenové paprsky se tak zařadily mezi přelomové vynálezy, které posunuly péči o lidské zdraví o notný kus kupředu.
1800
Anglický vědec Humphry Davy zjistil, že vdechování oxidu dusného (rajského plynu) vzbuzuje euforické stavy a ve vysokých dávkách účinně blokuje vnímání bolesti. Lékaři tak získali první spolehlivé a snadno aplikovatelné anestetikum.
1816
René Laennec, francouzský lékař a amatérský hudebník, vyřezal ze dřeva první stetoskop. Nástroj výrazně zlepšil poslechovou diagnostiku srdce a plic.
1867
Skotský lékař Joseph Lister publikoval v časopise Lancet své pokusy s použitím kyseliny karbolové (fenolu) pro dezinfekci ran během operací. Antiseptikum výrazně snížilo počet pooperačních infekcí a umožnilo rychlý rozvoj chirurgických metod.
1887
Nizozemský lékař Willem Einthoven vynalezl přístroj schopný zaznamenat elektrické impulsy vydávané lidským srdcem. Na křivkách zachycených grafů pak Einthoven identifikoval průběh srdečních poruch a umožnil jejich přesnou diagnostiku. Za objev EKG získal v roce 1924 Nobelovu cenu.
1895
Wilhelm Conrad Röntgen objevil paprsky X neboli rentgenové záření.
1911
Díky rentgenu a dezinfekci mohli chirurgové přistoupit k moderní léčbě zlomenin, které se dříve řešily amputací. Chirurg Howard Lilienthal v roce 1911 poprvé využil pro fixaci fraktury stehenní kosti implantovanou kovovou výztuhu.
1923
Americká biochemička Florence Seibert objevila pyrogeny – látky, kterými bakterie infikují tkáně a způsobují horečku. Vyvinula metodu jejich odstraňování a díky tomu získala destilovanou vodu vhodnou k výrobě injekcí.
1924
Německý neurolog Hans Berger byl jako mladý vědec posedlý vírou v telepatii. Aby zjistil, jakým způsobem mozek myšlenky přenáší, umístil pod kůži na hlavě svého syna elektrody. Poprvé jimi zachytil alfa vlny – elektrické signály vysílané lidským mozkem. Nedlouho poté se mu podařilo vlny zaznamenat a vytvořit první elektroencefalograf (EEG).
1933
James Gamble využil destilovanou vodu Florence Seibert k výrobě moderního infuzního fyziologického roztoku. V roce 1936 demonstroval přínos jeho podávání pacientům postiženým dehydratací a nedostatkem elektrolytů.
1943
Willem J. Kolff představuje první přístroj na dialýzu.
1947
Claude Beck vynalézá defibrilátor. Přístroj, který umožňuje nastartovat elektrickým výbojem srdeční činnost. Přenosnou verzi vynalezl Frank Pantridge v roce 1965.
1953
John Heysham Gibbon vynalézá CPB – přístroj umožňující mimotělní oběh a okysličování krve během operací srdce a plic.
1953
Švédský kardiochirurg Inge Edler sestrojil ve spolupráci s fyzikem Carlem Hellmuthem Hertzem lékařský ultrasonograf – diagnostický přístroj zobrazující tkáně a vnitřní orgány pomocí odrazu ultrazvuku.
1958
Švédský lékař a vynálezce Rune Elmqvist sestrojil miniaturní kardiostimulátor, který bylo možné implantovat do těla pacienta.
1960
V časopise The Journal of the American Medical Association vychází článek popisující moderní metodu kardiopulmonární resuscitace – nepřímé masáže srdce kombinované s umělým dýcháním z úst do úst.
1961
James Robertson a jeho kolegové z Brookhaven National Laboratory sestavili první pozitronový emisní tomograf. PET výrazně zlepšil zejména odhalování zhoubných nádorů.
1971
Raymond Vahan Damadian vynalézá přístroj MRI využívající pro zobrazování magnetickou rezonanci.
1971
Sir Godfrey Hounsfield vynalézá počítačový tomograf (CT skener).
1973
Mani Lal Bhaumik představuje metodu laserové operace očí (LASIK).
1980
Dornier Research Group vynalézá Lithotripter. Přístroj rozbíjející rázovou vlnou ledvinové kameny.
1999
Ralph Weissleder představuje fluorescentní molekulární sondy vydávající světlo při kontaktu s nádorovými enzymy. Výrazně tak zlepšil diagnostiku nádorů v počátečních fázích růstu.
2007
FDA schvaluje použití aparátu Argus II – prvního umělého oka.
2014
Při transplantaci kostí lebky je poprvé využita 3D tiskárna.
2019
Tal Dvir z fakulty biotechnologie na univerzitě v Tel Avivu vyrobil na 3D tiskárně z buněk pacienta funkční srdce.