Historická zbraň: Nejstarší ponorka použitá ve válce
Ponorky, které pomocí výbušnin potápějí nepřátelské lodě, nejsou až tak moderní zbraně jak by se mohlo dát. K prvnímu úspěšnému torpedování nepřítele došlo právě před 150 lety, během války Severu proti Jihu.
17. února 1864, potopil podmořský člun Hunley bojující na straně jižanské Konfederace jako první ponorka na světě „torpédem“ nepřátelskou loď. Žádný z osmi členů posádky se ale z této historické plavby nevrátil a zmizení podmořského plavidla zůstalo 131 let tajemstvím. Až v květnu 1995 loď nalezl tým amerických potápěčů v hloubce několika metrů u břehů Jižní Karolíny.
Ponorka nazvaná podle svého tvůrce, jižanského stavitele a konstruktéra Horace Hunleyho, byla poháněna ručně soustavou převodů, kterou manipulovala osmičlenná posádka, a dosahovala rychlosti šesti kilometrů za hodinu. Hunleyho ponorka si vysloužila přezdívku Toulavá rakev, protože před první (a zároveň poslední) bojovou akcí se při nácviku několikrát potopila. Než ponorka v onen osudný únorový den poprvé vyrazila proti nepříteli, měla na svém kontě již přes dvě desítky mrtvých.
V únoru 1864 se Hunley vydala na svou bojovou misi z charlestonského přístavu. Akci provedla v pozdních nočních hodinách. Výbušninu upevněnou na ráhně ponorka zabodla do trupu lodě. Při couvání se lanem spustila exploze. Bitevní loď Housatonic se potopila během pěti minut a zemřelo při tom pět členů posádky lodi. Ponorka však byla též poškozena a krátce poté se při návratu k pobřeží potopila – žádný z osmi členů její posádky nepřežil.
V roce 2000, pět let po svém nalezení, byl vrak vyzdvižen ze dna a dopraven na břeh a nyní je zakonzervován u Charlestonu. Ostatky námořníků byly uloženy při vojenském ceremoniálu na místním hřbitově.
