Před 70. lety kapituloval Berlín před sovětskými vojsky
Před 70 lety, 2. května 1945, velitel obranné oblasti Berlín generál Helmuth Weidling po nesmírně těžkém obranném zápase kapituloval před sovětskými vojsky, jež, řečeno dobovou terminologií, „dorazila fašistickou bestii ve vlastním doupěti“. Osmého května německé velení v budově ženijního učiliště v berlínském předměstí Karlshorstu podepsalo bezpodmínečnou kapitulaci nacistického Německa. Skončila berlínská operace Rudé armády a záhy po ní i druhá světová válka v Evropě.
Berlínská operace, zahájená 16. dubna 1945, jíž se postupně zúčastnil 1. a 2. běloruský, 1. ukrajinský front, Dněperská válečná flotila, část sil Baltského loďstva, 1. a 2. polská armáda, sice trvala jen třiadvacet dní, ale denními průměrnými ztrátami ve výši 15 325 sovětských vojáků patřila k nejkrvavějším za celou Velkou vlasteneckou válku.
Poměr sil
Sovětské velení do ní vrhlo gigantické síly: 1 906 200 sovětských a 155 900 polských vojáků, 41 600 děl a minometů, 6250 tanků a samohybných děl a 7496 letounů. Určit stav proti nim stojících německých vojsk je krajně obtížné. Sovětské odborné práce mají tendenci je zjevně nafukovat, německé naopak pokud možno co nejvíce snižovat, aby vyniklo zoufalé úsilí obránců metropole třetí říše. Sovětští autoři odhadují německé uskupení na milión vojáků, mezi něž ovšem započítávají i Volkssturm a policisty, 10 400 děl a minometů, 1500 tanků a samohybných děl a 3300 bojových letounů (střízlivější je údaj leteckého historika bývalé NDR Olafa Groehlera ve výši 2224 letounů soustředěných na Odře a Nise).
Zběsilé boje
Přestože o konci třetí říše, jež měla podle představ nacistů trvat tisíc let, už sotvakdo pochyboval, německá vojska nadále kladla urputný odpor jak na Odře, tak na Seelowských výšinách i v ulicích Berlína. Odborníci dodnes vytýkají veliteli 1. běloruského frontu maršálu Žukovovi, že nasazením tanků v pouličních bojích jim způsobil těžké ztráty.
Je zajímavé, že posledních bojů po boku Němců se s vervou účastnili rovněž lotyšští, francouzští, dánští a jiní esesáci, bojující doslova a do písmene „až do hořkého konce“.
Říšský kancléř Adolf Hitler oslavil své 56. narozeniny v ponuré náladě pod sovětskou kanonádou. Marně se konejšil nadějí na průlom Wenckovy 12. armády či pomoc esesáka Felixe Steinera. Deset dní nato, 30. dubna, spáchal se svou novomanželkou Evou Braunovou sebevraždu. Atmosféru těchto posledních dnů nám přiblížil vynikající německý film Pád třetí říše, jejž podle scénáře Bernda Eichingera a bestselleru Joachima Festa natočil Oliver Hirschbiegel. Berlínskou operaci nám přibližují také závěrečné dva díly filmové epopeje Osvobození sovětského režiséra Jurije Ozerova – Bitva o Berlín a Poslední úder.
Krvavá bilance
Podle pátého dílu Dějin Velké vlastenecké války ztratil 1. a 2. běloruský a 1. ukrajinský front v berlínské operaci 304 887 mrtvých, raněných a nezvěstných, 1220 děl a minometů, 2156 tanků a samohybných děl a 527 letounů. Oficiální ruská statistická studie z roku 1993 Bez razítka „Přísně tajné“ uvádí poněkud odlišná čísla. Podle ní sovětská vojska přišla o 352 475 vojáků, z toho 78 291 nenávratně, 2108 děl a minometů, 1997 tanků a samohybných děl a 917 bojových letounů. Zde se mimoděk nabízí srovnání. Americká armáda ztratila podle úředních údajů za celý rok 1945, tedy ve válce proti Německu a Japonsku, v boji 67 987 padlých a zemřelých na zranění a 25 340 činila nebojová úmrtí.
Určit německé ztráty v bitvě o Berlín je mnohem těžší, neboť tehdy už došlo k totálnímu rozkladu celého státního organismu a vrchní velení Wehrmachtu nemělo nad svými vojsky náležitou kontrolu. Francouzský historik Pierre Rocolle v knize Soumrak bohů. Dobytí Berlína, vydané roku 1954, soudil, že zahynulo 23 000 vojáků a stejný počet civilistů. Sovětská hlášení o protivníkových ztrátách jsou zcela fantastická. První běloruský front se holedbal, že „zničil“ 218 691 nepřátelských vojáků a důstojníků a 250 534 zajal, 2. běloruský front jich prý od 5. dubna zničil 49 770 a 84 234 zajal a 1. ukrajinský front jich zničil 189 619 a 144 530 zajal. Astronomické jsou i počty zničené a ukořistěné bojové techniky.
A co Poláci?
Jak jsme zmínili výše, berlínské strategické útočné operace se zúčastnily také dvě armády Polského vojska. Ruská oficiální statistika vyčísluje jejich ztráty na 8892 vojáků, ale známý ruský vojenský historik A. V. Isajev dospěl k počtu 27 772, tj. 3,12krát vyššímu. Vzhledem k odvěké rusko-polské animozitě nelze vyloučit, že Rusové rozsah polských obětí záměrně snižují (podobné rozdíly, i když zdaleka ne tak křiklavé, pozorujeme i při srovnání údajů o ztrátách československých a rumunských vojsk bojujících po boku Rudé armády).
Výsledky
Dobytí Berlína představovalo vrchol sovětského válečného úsilí a přineslo obrovské zadostiučinění. Pětadvacátého dubna si rudoarmějci u Torgavy na Labi podali ruce se svými americkými kamarády ve zbrani. Pád Berlína a rozdrcení berlínského uskupení nepřátelských vojsk vytvořily příznivé podmínky pro obklíčení a likvidaci nepřítele na území Rakouska a Československa.
