Před 80 lety německé letectvo srovnalo se zemí anglické město Coventry
Jestliže 17. září 1940 vydalo vrchní velení Wehrmachtu (OKW) rozkaz odkládající operaci „Seelöwe“ (Lvoun) na neurčito, neznamenalo to konec zběsilého bombardování britských měst německým letectvem.
Když vrchní velení Luftwaffe (OKL) pochopilo, že nálety morálku Londýňanů nezlomily, soustředilo své úsilí na námořní přístavy a noční nálety na jiná města. Přechodné zastavení nočního bombardování britské metropole přineslo peklo obyvatelům jiných, menších měst.
Odstrašující ukázka zkázy
Ráno 14. listopadu 1940 obdržely 2. a 3. letecká armáda rozkaz k realizaci operace pod krycím názvem „Mondscheinsonate“ (Měsíční sonáta), tj. k nočnímu útoku na Coventry. O tom, jaký význam přikládalo německé velení této akci, svědčí fakt, že do ní vrhlo 515 bombardérů naváděných rádiovým paprskem, z nichž 449 nad nešťastné město doletělo.
Prvních třináct bombardérů Heinkel He 111 svrhlo 10 224 zápalných pum. Jimi založené požáry posloužily k osvětlení cílů pro bombardovací eskadry, které přiletěly později. Na město dopadaly střídavě těžké a středně těžké trhavé pumy, bořící budovy, a zápalné pumy, vyvolávající požáry v pobořených čtvrtích. Osádky letounů 1. bombardovací eskadry hlásily, že „… celé město Coventry je jako moře plamenů“.
Útok pokračoval menšími skupinami bombardérů až do šesté hodiny ranní. Luftwaffe použila v závěru náletu také padesátikilogramové trhavé pumy se sirénami zvanými Jericho, jež měly odtroubit poslední chvíle města. Celkem za noc ze 14. na 15. listopadu dopadlo na Coventry 511 480 kg trhavých a 31 048 zápalných pum. Lokalizovat a uhasit požáry ve městě se podařilo až následující noci. Poprvé za druhé světové války letectvo dokázalo zcela obrátit v prach a popel centrum města, vypálit celé ulice a paralyzovat život úplným vyřazením vodovodní a plynové sítě. „Coventrizování“ města se od té doby stalo synonymem barbarského leteckého teroru proti civilistům.
Vzhledem k obrovské materiální zkáze způsobené bombardováním Coventry je však celkový počet obětí pozoruhodně malý. Zahynulo 380 občanů města a 865 utrpělo zranění. Celkové ztráty Coventry během 43 náletů v období Blitzu činily 1253 mrtvých.
Vyšší zájmy
Sluší se poznamenat, že britské velení o náletu na Coventry vědělo předem z rozluštěných depeší, avšak nepřijalo žádná opatření v obavách, že by tím prozradilo zdroj svých informací. Nebylo to poprvé, kdy vyšší zájmy převládly nad přímočarým rozhodnutím. Smrt stovek obyvatel Coventry totiž objektivně ušetřila životy tisíců civilistů v jiných britských městech.
Chabá obhajoba
Generalita Luftwaffe po válce jakýkoli teroristický záměr vylučovala a úder ospravedlňovala existencí tamních závodů na výrobu leteckých motorů. Maršál Albert Kesselring, bývalý velitel 2. letecké armády, vyjádřil „nejhlubší politování“ nad tím, že byly postiženy oblasti, „které v žádném případě neměly být cílem útoku“, ale „… pro požáry a dým požárů už nebylo možné přesně zaměřovat a provádět nějaké odchylky“. Tato obhajoba zazněla před Mezinárodním vojenským tribunálem v Norimberku, ovšem stejně jako v mnoha jiných případech usvědčuje Němce ze lži ve snaze ospravedlnit vlastní zločiny.
První pumy svržené na Coventry 100. bombardovací skupinou totiž dopadly podle hlášení všech osádek za „dobré viditelnosti země“, ovšem nikoli na továrny na letecké motory, ale na střed vnitřního města, aby v něm založily rozsáhlý požár.
Nejpádnější důkaz promyšleného zpustošení Coventry poskytla osoba, od níž bychom ho nejméně čekali: říšský maršál Hermann Göring, vrchní velitel Luftwaffe, jenž v tajném rozkaze z 21. listopadu 1940 výslovně uvedl: „V minulých nocích jsem vám uložil zvláštní úkoly: zničit město Coventry a rozbít válečný průmysl v městě Birminghamu.“ O zničení závodů na výrobu leteckých motorů v Coventry v rozkaze nepadlo ani slovo.
Sklidili bouři
Jenže tento zločin se ukázal jako dvojsečný. Britské velitelství bombardovacího letectva nálet na Coventry zevrubně prostudovalo, poučilo se a záhy začalo zasazovat německým městům mnohonásobně ničivější rány. Oběti se už nepočítaly na „pouhé“ stovky, nýbrž na tisíce a desetitisíce…
Počet civilních obětí Blitzu v Británii od 7. 9. do 31. 12. 1940:
Zabito: | Z toho v Londýně: | Raněno: | Z toho v Londýně: |
22 069 | 13 390 | 28 240 | 17 937 |
1.–21. 5. 1941 | |||
19 918 | 6487 | 21 165 | 7641 |
10. 7. 1940–21. 5. 1941 | |||
43 381 | ~20 000 | 50 856 | ? |
Ztráty Luftwaffe od 1. 8. 1940 do 31. 3. 1941:
Zničené letouny | 2840 |
Letci: | |
mrtví | 3363 |
ranění | 2117 |
zajatí | 2641 |
celkem | 8121 |
Civilní ztráty způsobené za druhé světové války Spojenému království bombardováním a ostřelováním:
Příčina: | Zabito: | Vážně zraněno: | Celkem: |
Bombardování | 51 509 | 61 423 | 112 932 |
Střely V-1 | 6184 | 17 981 | 24 165 |
Rakety V-2 | 2754 | 6253 | 9277 |
Dělostřelecké ostřelování přes Lamanšský průliv | 148 | 255 | 403 |
Úhrnem | 60 595 | 86 182 | 146 777* |
*Z toho 80 397 připadlo na oblast londýnské civilní obrany. Převzato z knihy Basila Colliera Obrana Spojeného království.
Výroba letadel v Británii a Německu v letech 1939–1945:
Rok | Británie* | Německo** |
1939 | 7940 | 8295 |
1940 | 15 049 | 10 247 |
1941 | 20 094 | 12 414 |
1942 | 23 672 | 15 401 |
1943 | 26 263 | 24 807 |
1944 | 26 461 | 40 593 |
1945 | 12 070* | 7539** |
Celkem | 131 549 | 119 296 |
*Do září 1945.
**Do dubna 1945.
Převzato z knihy Olafa Groehlera Letecká válka 1939–1945.