Před 260 lety to Prusové nandali Rakušanům v bitvě u Štěrbohol
Šestého května 1757 se u Štěrbohol (dnes součást obvodu Praha 10) utkalo 64 000 pruských vojáků pod velením krále Bedřicha (Fridricha) II. a generála polního maršála Schwerina s 61 000 muži habsburské armády vedenými princem Karlem Lotrinským a polním maršálem Brownem.
Bylo to druhé velké střetnutí sedmileté války (1756 až 1763) na evropském kontinentě. Třebaže Rakušané před bitvou zaujímali výhodnější pozice na výšinách mezi Vítkovem a vesnicí Kyje, obratný pruský panovník jejich obranu rozvrátil a vybojoval slavné vítězství.
Bitva u Prahy, nebo Štěrbohol?
V pruské terminologii se pro střetnutí vžilo označení bitva u Prahy, jež převzal ostatní svět, kdežto u nás se ustálil rakouský název podle tehdejší vesnice Štěrboholy, jediného místa, kde rakouská armáda zaznamenala výrazný úspěch.
Smrt nešetřila ani vysoké šarže
I když ve své době patřila bitva u Štěrbohol mezi nejkrvavější v 18. století, naprosto ji zastínilo brilantní rakouské vítězství u Kolína v témže roce. Rakušané ztratili 375 důstojníků a 12 912 příslušníků mužstva a dalších 4000 až 4500 zajatců, Prusové 340 důstojníků, 12 169 příslušníků mužstva a 3000 saských dezertérů. Z uvedených čísel tedy vyplývá, že jak poměr sil, tak i ztráty byly přibližně vyrovnané.
Ačkoli leckdy přežívá mylný názor, že generalita zůstávala relativně v bezpečí, ani zdaleka to neplatilo zvláště o minulých bitvách a ta u Štěrbohol je toho zářným příkladem. Během útoku totiž dostal kuli do krku pruský generál Winterfeldt, a když se krvácející probral z bezvědomí, zjistil, že jeho mančaft ustupuje, ale Rakušané ho zatím nepronásledují. K jeho výhrůžkám i prosbám, aby pokračovali v útoku, jeho vojáci zůstali hluší. Svědkem Winterfeldtova marného úsilí se stal maršál Schwerin, jemuž král Bedřich II. vynadal, že jeho pěchota jsou zbabělci.
Maršál znal pojem vojenská čest, a proto se rozhodl napravit pošramocenou reputaci osobním příkladem. Daroval Winterfeldtovi druhého koně, aby mohl vyhledat chirurga, a s pokřikem: „Kdo není zbabělec, za mnou!“ se pokusil vojáky vyhecovat k boji. (Častěji mu je však přisuzován výrok: „Na ně, děti moje!“) Zasáhlo ho pět kartáčových kulí do hlavy, hrudi a břicha a na místě zraněním podlehl.
Mezi zbabělce nepatřil ani Schwerinův protivník maršál Browne, jemuž dělová kule rozdrtila nohu. Ihned ho přenesli na blízkou dělostřeleckou pozici, odkud ho převezli na muničku do jeho pražského domu. Browne svému zranění později podlehl.
