Stanislav Petrov: Hrdina studené války, který zabránil jadernému konfliktu
Je zajímavé, že zatímco dodnes obdivujeme hrdiny druhé světové války, o protagonistech té studené, kteří – snad s jistou nadsázkou – zachránili svět před jadernou katastrofou, nevíme téměř nic. Jejich skutečné hrdinství přitom spočívalo právě v tom, že zabránili výstřelu. K takové sicuaci došlo i 26. září 1983, tedy přesně před 35 lety.
Obecně známé jsou události 27. října 1962, kdy vrcholila karibská krize. Díky chladnokrevnosti kapitána Vasilije Archipova na sovětské jaderné ponorce B-59 nedošlo k odpálení raket, a tím i k třetí světové válce.
Naposled se svět před podobnou hrozbou ocitl 26. září 1983. Inženýr a systémový analytik podplukovník Stanislav Jevgrafovič Petrov sloužil v podmoskevském Serpuchovu-15, velitelství sítě vojenských družic, když ho náhle vyburcovala siréna a objevil se nápis „Start“, signalizující odpálení americké mezikontinentální rakety. Nezapomínejme přitom, že po nástupu Ronalda Reagana na úřad prezidenta USA studená válka vrcholila.
Neobvyklá konstelace nebeských těles
Petrov, který nejnovější typ sovětských družic, vybavený infrasenzory pro sledování amerických základen, sám pomáhal vyvíjet, si uvědomoval, že na vyhodnocení protichůdných údajů (zatímco podle satelitů raketa startovala ze základny na americkém Středozápadě, fotozáběry z družicových kamer nic takového nepotvrzovaly) má velice krátký čas. Chladnokrevný důstojník se bleskově rozhodl a nahlásil falešný poplach. Ačkoli znovu zazněla siréna a na monitoru se objevovaly další čtverečky signalizující start raket, na kamerových záběrech žádné startující rakety zaznamenány nebyly.
Po dvaceti minutách se k obrovské úlevě všech ukázalo, že jeho vyhodnocení situace bylo naprosto správné. Až po půl roce se dozvěděl, že třetí světovou válku málem způsobila neobvyklá konstelace nebeských těles, jež vedla k tomu, že se sluneční paprsky odrážely od oblaků do družicových senzorů tak, že to připomínalo odpálení raket.
Zaražený kariérní postup
Na rozdíl od různých „zasloužilých straníků“ a představitelů „bratrských zemí a stran“, sbírajících řády často pouze k jubilejním narozeninám, Petrova ve vlasti žádné vyznamenání neočekávalo – tedy kromě poděkování generálplukovníka Jurije Votinceva, velitele sovětské protivzdušné raketové obrany. Naopak, měl dokonce zaražen kariérní postup, neboť o šlendriánu v sovětském systému věděl až příliš mnoho.
Teprve před čtyřmi roky 17. února v Německu osobně převzal Drážďanskou cenu 2013. Škarohlídi sice tvrdí, že jeho role je trochu přeceněna, jelikož systémy protiraketové obrany mají několikanásobné jištění, nicméně svět mu stejně jako výše zmíněnému Archipovovi vděčí za mnoho.
Stanislav Petrov zemřel 19. května 2017 ve věku 77 let poblíž Moskvy. Smutnou novinu přinesl německý aktivista, jenž hrdinovi studené války chtěl popřát k narozeninám. O Petrovově skonu ho informoval jeho syn.
