Jednoruká krasavice se stala příčinou smrtelného útoku
Co dovede žárlivost a pocit milostné křivdy? To se ukázalo začátkem roku 1895 v obci Kamýku u Litoměřic, kde bydlela u vdovy Anny Rungerové dvojice dělníků a snad také přátel – Josef Schneller a Emil Richter.
„Bylo to v noci na 25. ledna, kdy oba dělníci opět seděli pospolu ve svém bytě, rozmlouvajíce o ženě, která v životě obou hrála značnou roli. Bylať před léty milenkou Richterovou, načež se seznámila se Schnellerem, jemuž porodila dcerku,“ píše Národní politika.
Je takřka jisté, že během následujících chvil sehrál neblahou úlohu alkohol, který muži během svého rozhovoru zhusta popíjeli. Po chvíli se dostali do hádky, jež posléze sílila, až „starší Richter vytáhl nůž, vyhrožuje Schnellerovi, že ho zabije. Rozlícen jsa Schneller uchopil v koutě stojící motyku, kterou zasadil Richterovi více ran do hlavy, takže týž, jsa těžce raněn, skácel se na podlahu a musil být odvezen do všeobecné nemocnice, kde zakrátko zemřel“, pokračuje list.
Mladík Schneller, jenž v přízni vdovy Rungerové nahradil staršího svého soudruha, mezitím z domu uprchl. Netrvalo však dlouho a sám se dostavil k c. a k. krajskému soudu v Litoměřicích, „kde kajícně se přiznal k hroznému svému činu“.
A vdova Rungerová?
První manžel ji zemřel, druhý partner byl ubit motykou, třetí skončil ve vězení. Ženina budoucnost se přesto nejevila redaktorovi pražského listu nijak bezvýchodnou. Národní politika končí svou zprávu krátkou douškou: „Podotknout dlužno ještě, že vdova Rungerová jest dosud velmi hezká, avšak má pouze jednu ruku, když o druhou přišla před léty při práci.“
