Proč lingvisté milují VŘSR a jak komunistická revoluce proměnila ruštinu?
Divili jste se na hodinách ruštiny, proč se rusky řekne mír a svět stejně (мир)? Tak to jste pravděpodobně nebyli sami. Guláš v tom měli všichni i po ortografických změnách, které proběhly po Velké říjnové socialistické revoluci v roce 1917. Zrušení písmene „i“ však spolu s dalšími doslova i obrazně revolučními změnami přineslo více pozitivního než negativního. Dnes bychom bez nich ruštinu nepoznali. Která slova zanikla a která byla za účelem sovětské propagandy vynalezena?
Překladatelka a tlumočnice Michele Berdyová publikovala u příležitosti stého výročí bolševické revoluce v The Moscow Times článek o změnách, jež události přinesly do ruštiny. O revizi archaického jazyka se uvažovalo už od roku 1905, k jejímu uskutečnění ale zavelel až v roce 1918 sám Vladimír Iljič. Týkala se jak zápisu mluveného jazyka, tak jeho lexiky.
Jedním z prvních kroků bylo zrušení čtyř písmen, jež nešlo v mluvené ruštině v podstatě rozeznat a která značně znesnadňovala gramatiku. V roce 1918 tak zmizelo „i“ a s ním i rozdíl mezi slovem „мир“ (mír) a „мiр“ (svět). Následovalo „ѣ“ neboli „jať“, písmena „ѳ“ – fita a „v“ – tzv. ižica, poslední dvě používaná dříve pouze ve slovech řeckého původu.
Mezi další změny patřila reforma koncovek adjektiv. Ačkoliv může laik považovat proměnu za pouze kosmetickou, nová pravidla měla dalekosáhlé důsledky například pro poezii. Marina Cvetajevová, která žila ve 20. letech v Praze, například v nové ruštině básnit nikdy nezačala.
Přizpůsobit se novým poměrům (pravděpodobně nejen jazykovým) odmítl i básník Ivan Bunin. Nad návratem do Sovětského svazu byl ochoten uvažovat pouze, pokud by jeho díla nadále vycházela v nereformované ruštině, a na to režim nepřistoupil.
Druhá část jazykových změn proběhla na lexikální úrovni. V podstatě ze dne na den přestala být potřebné slova jako князь (kníže), сударь (milostpán); многоуважаемый (nejváženější), nebo dokonce господин a госпожа (pán a paní). Všichni obyvatelé země se přes noc proměnili ve straně a revoluci věrné soudruhy a soudružky.
Vývoj jazyka byl poté na desítky let omezen na fabrikaci nekonečného množství zkratek. Dnes na ně mladí lidé používají slovníky. Mnohé z novotvarů vzniklých po Říjnové revoluci se staly relikty své doby, některé se v ruštině užívají dodnes. Jazyk je, zdá se, ohebnější než lidská paměť. Stopy revolučního hřmění roku 1917 jsou a budou patrné nejen v Rusku ještě dlouho. Alespoň tedy, že bádat o této době je díky revolucí modernizované ruštině o něco jednodušší!
Vše o VŘSR si můžete přečíst ve speciálu Reflexu >>>
