Video placeholder

Hugo Boss, Coca-Cola, Porsche. Které další slavné rodiny kolaborovaly za války s nacisty?

Johana Kudrnová

Když se po druhé světové válce ptali syna Huga Bosse, zakladatele slavné německé oděvní značky, jak se vyrovnává s nacistickou minulostí svého otce a provázaností rodinného byznysu se vzestupem Třetí říše, odpověděl: „Samozřejmě, že můj otec patřil k nacistům. Řekněte mi, kdo k nim v té době nepatřil.“ Obdobně bohužel smýšlely nejen mnohé německé rodiny, které se snažily získat pro své firmy lukrativní zakázky, ale také rodiny americké. Mezi Hitlerovy příznivce patřil Henry Ford nebo vlastníci Coca-Coly.

Kodak

Americká technologická společnost zaměřující se na výrobu fotoaparátů byla založena v roce 1888. Její evropské pobočky využívaly v době druhé světové války práce vězňů koncentračních táborů. Obchodům se díky německým kontraktům za války extrémně dařilo. O blízké a dobré vztahy mezi firmou Kodak a nacisty se již ve 30. letech staral Hitlerův vrchní ekonomický poradce Wilhelm Keppler. Ten Kodaku například poradil, aby ve svém vlastním zájmu společnost ze svých továren propustila všechny Židy.

Hugo Boss

V důsledku svého členství v NSDAP získal Hugo Boss lukrativní kontrakt na uniformy mládeže organizované v Hitlerjugend a příslušníků jednotek SS. Smlouva podnikateli pomohla firmu založenou teprve v roce 1924 rozvinout a na profitech také prakticky pohádkově zbohatnout. Po válce se z uniforem společnost postupně přeorientovala na pánské obleky. První ženskou kolekci představila až v roce 2000. Dnes patří k předním světovým módním značkám.

Porsche

Ferdinand Porsche narozený v roce 1875 ve Vratislavicích nad Nisou nezaložil pouze automobilovou značku Porsche. Z úzké spolupráce s Adolfem Hitlerem vzešel v roce 1938 první model Volkswagenu Beetle, tedy legendárního brouka. Hitler jím chtěl zaplavit německý trh. Čtyři z pěti pracovníků Porscheho továren byli za druhé světové války vězni z koncentračních táborů. Himmler podle dochovaných záznamů posílal vězně z Osvětimi přímo do automobilky.

Bayer

Nechvalně proslulý Cyklon B vyráběl pro nacisty za války chemický a farmaceutický konglomerát IG Farben. Ten zároveň sponzoroval Mengeleho hrůzné experimenty na lidech. Ze soukromých společností tak profitoval IG Farben jednoznačně nejvíce. Po válce se rozpadl. Jeho dceřiná společnost Bayer však operuje na trhu dodnes. Motto gigantu mezi farmaceutickými společnostmi je „věda pro lepší život“. Fakt, že jeden z nejúspěšnějších produktů v historii firmy, všem známý aspirin vynalezl vědec židovského původu, je těžko přehlédnutelnou ironií. Zásluhu firma dlouho připisovala árijci Felixi Hoffmanovi.

Coca-Cola a Fanta

Coca-Cola obchodovala v průběhu války jak se Spojenci, tak s Osou. Ačkoliv Coca-Colou zásobovala americkou armádu, sodu prodávala i dál do nacistického Německa. V roce 1941 však kvůli embargům, zavedeným po vstupu Ameriky do války, Němci již od americké společnosti nemohli nakoupit sirup nezbytný k výrobě lahodného moku, vynalezli si tak svůj vlastní. Dnes limonádu známe pod názvem Fanta.

Ford

Dalším známým podporovatelem hitlerovského Německa byl americký mág automobilového průmyslu Henry Ford. Ke svým 75. narozeninám dostal od Hitlera medaili pro význačné cizince. Ford během války dodával automobily jak Američanům a Britům, tak Němcům.

Chase

S nacisty spolupracovalo množství bank, americká Chase Bank ale patřila k těm nejprominentnějším. Její pařížská pobočka obchodovala s nacisty za plného vědomí Washingtonu před Pearl Harborem i po něm. Po letech se zjistilo, že banka během války zmrazila účty stovek Židů, kteří se tak nemohli dostat ke svým penězům a uprchnout z Německem okupovaných zemí.

IBM

Nadnárodní technologická společnost za druhé světové války pro nacisty vyráběla přístroje na kontrolu zásob nafty, transportů smrti do koncentračních táborů i bankovních účtů vlastněných Židy. Když v roce 1939 napadlo Německo Polsko, deník New York Times informoval o tom, že tři milióny Židů budou v blízké době odsunuty nebo zlikvidovány. Jak na to reagovala IBM? Interní memorandum ohlásilo zrychlení vývoje rychloběžných alfabetických přístrojů.