Einsteinovy deníky odhalily šokující rasismus. Číňany popsal jako stádní, odporný a tupý národ
Nakladatelství Princetonské univerzity poprvé publikovalo deníky Alberta Einsteina, které si slavný vědec a humanista vedl během své cesty po Asii mezi říjnem 1922 a březnem 1923. Odborná i laická veřejnost byla okamžitě šokována projevy xenofobie hraničící s rasismem, které se v denících objevují. Samotní Číňané vůči hrubým a urážlivým soudům projevili spíše smířlivost. Čína podle nich ve 20. letech byla skutečně extrémně zaostalá. Einsteinovy komentáře zároveň odpovídají dobovým předsudkům.
Ačkoliv Einstein ve své době označil rasismus za „nemoc bílého muže“, sám se cítil vůči lidem, které potkával na cestě po Číně, nadřazený. Ve svém deníku je popsal jako tupé a odporné. „Když jí, nesedí na lavičkách, ale dřepí jako když si Evropani ulevují v lese. Všichni se chovají plaše a tiše. Apaticky působí dokonce i děti. Působí na mě prostě tupým dojmem.“
Za nejponuřejší představu Einstein považoval svět, ve kterém by Číňané převládli nad ostatními rasami. Editor Einsteinových deníků z Kalifornského technologického institutu Ze’ev Rosenkranz médiím řekl, že vzhledem k rozdílnosti mezi Einsteinovými veřejnými vyjádřeními a záznamy v deníku je zřejmé, že vědec s jejich zveřejněním nepočítal. O to závažněji k nám dnes v době rostoucí xenofobie západního světa deníky všeobecně respektovaného humanisty promlouvají.
Japonci působí dobře
Einstein se dál podivoval nad způsobem, jakým Číňané přijímají svůj úděl. „Ani ti, kteří fyzicky dřou jako koně, nevykazují známky vědomého utrpení.“ Popsal je jako „stádní“ národ, který se víc podobá národu robotů než lidí.
Kromě xenofobních výpadů se v deníku projevuje také jako misogynista. „Všiml jsem si, jak malý rozdíl tady je mezi muži a ženami. Nechápu, že můžou Číňanky svým mužům připadat natolik atraktivní, aby s nimi chtěli mít děti.“
Opačného hodnocení se od Einsteina dostalo Japoncům. Popisuje je jako velmi atraktivní a uměřené. Japonci na něj působili jako nejčistší duše, které člověk prostě musí mít rád.
Číňané Einsteina chápou
Rosenkranz upozorňuje, že odsudky podobné těm Einsteinovým vůči některým asijským národům byly mezi Evropany 20. let poměrně běžné, nicméně se nedá říct, že by převládaly.
V Číně způsobilo zveřejnění Einsteinových deníků překvapivě málo kontroverze. Číňané vědcovy komentáře v diskuzích na internetu většinou označují za pochopitelné. Čína podle nich ve 20. letech byla extrémně zaostalá země plná hladovějících, zanedbaných a nutně apaticky působících lidí. Tento výklad dějin odpovídá současnému státem podporovanému narativu o chaosu, který v Číně vládl před převzetím moci komunisty v roce 1949.
