Černý den německé armády: Ofenzíva Spojenců 8. srpna přiblížila konec první světové války
Během černého dne německé armády 8. srpna 1918 prolomila dohodová vojska frontu mezi Albertem a Montdidierem a jejich tlak nezadržitelně narůstal. Úspěch byl nečekaný a Němci během pár dní iniciovali mírová jednání.
K 1. srpnu 1918 stálo na západní frontě navzdory předchozím obrovským ztrátám neuvěřitelných 5 832 110 vojáků (2 683 329 Francouzů, 1 780 896 Britů, 1 115 345 Američanů, 167 709 Belgičanů, 48 000 Portugalců a 36 831 Italů), z toho 4 002 104 v bojových jednotkách (1 790 854 Francouzů, 1 237 454 Britů, 786 489 Američanů, 134 143 Belgičanů, 29 500 Portugalců a 23 664 Italů), 201 divize Spojenců (103 francouzské, 56 britských, 26 a tři čtvrtě americké, 12 belgických a po dvou portugalských a italských), 12 730 lehkých (6807 francouzských, 4200 britských, 1224 amerických, 419 belgických a 80 italských) a 8513 těžkých děl (5782 francouzských, 2175 britských, 176 amerických, 360 belgických a 20 italských), 6155 minometů (2891 francouzských, 2350 britských, 555 amerických a 269 belgických), 90 400 lehkých (55 636 francouzských, 19 597 britských, 13 681 amerických, 1004 belgické a 582 italských) a 37 541 těžkých kulometů (24 277 francouzských, 4590 britských, 5434 amerických, 2970 belgických a 270 italských), 1572 tanků (833 francouzské a 739 britských; dnes jich má celá britská armáda pouhých 227), 5646 operujících letounů (3379 francouzských, 1722 britských, 440 amerických a 105 belgických), 165 700 nákladních (80 000 francouzských, 56 700 britských a 29 000 amerických) a 75 000 osobních automobilů (34 000 francouzských, 30 000 britských a 11 000 amerických) a 1 188 587 koní (666 798 francouzských, 347 510 britských, 130 861 amerických, 38 300 belgických a 5118 italských).
Této mase čelilo 3 576 900 německých bojovníků (205 divizí), majících 10 762 lehkých a 7250 těžkých děl, 11 000 minometů, 37 500 lehkých a 20 000 těžkých kulometů, 2991 operujících letounů, 55 000 nákladních a 10 000 osobních automobilů.
Podle oficiální Zdravotnické zprávy o německé armádě ve světové válce z roku 1934 do 1. srpna 1918 padlo a zemřelo již 1 202 042 vojáků císaře Viléma II. Pruského.
Nečekaně úspěšná zteč
Osmého srpna 1918 zahájil čerstvě povýšený maršál Ferdinand Foch amienskou operaci – útok mající očistit od Němců amienský výběžek, vzniklý Ludendorffovou březnovou ofenzívou. Úder měly zasadit čtyři britské a jedna francouzská armáda silami 26 pěších a šesti jezdeckých divizí s 3316 děly, 516 tanky a 700 letouny. Spojenci byli dvakrát silnější než jejich protivník.
Náhlá zteč 8. srpna zaznamenala nečekaně velký úspěch, neboť vrhla Huny zpět a došlo k likvidaci amienského výběžku, jakož i k odstranění nebezpečí hrozícího železnici Paříž–Amiens. Útočníci postoupili první den bitvy o Amiens za cenu 12 000 mužů a 109 tanků vyřazených nepřátelským dělostřelectvem o šestnáct kilometrů, zajali 15 000 protivníků a ukořistili 400 děl, přičemž dalších 13 000 Němců padlo nebo utrpělo zranění. Většinu kaiserovských vojáků zajali Australané a Kanaďané. Kanadský sbor ztratil první den ofenzívy 3500 mužů, ale zmocnil se 5033 zajatců a 161 děl. Australský armádní sbor utrpěl ztrátu 3000 vojáků, zato však získal 7925 zajatců a 173 děl. Vojáci obou dominií tedy bojovali velmi efektivně.
Ještě horší než tyto citelné ztráty však byl pro Němce morální účinek mimořádně zdařilé ofenzívy. Němečtí vojáci totiž konečně začínali chápat, že válka je beznadějná.
Během amienské operace došlo k největšímu nasazení tanků za první světové války a odehrála se rovněž velká letecká bitva.
Útok zdárně pokračuje
Desátého srpna se k útoku připojila francouzská 3. armáda generála Georgese Humberta. Do 15. srpna, kdy týdenní amienská operace skončila, přišli Francouzi o 24 232 padlých, raněných a nezvěstných, Britové o 22 202 včetně 4000 padlých a zemřelých na zranění utrpěná v boji, 480 tanků a 148 letounů. Přidělená americká 33. divize ztratila 983 vojáky.
Německé ztráty se vyšplhaly na 75 000 osob. Toto číslo zahrnovalo 18 500 zajatců a 240 děl, jichž se zmocnili Britové, a 11 373 zajatců a 259 děl připsaných na konto Francouzů.
Ukončit válku!
Německé velení muselo svá vojska znovu stáhnout na Siegfriedovu pozici, odkud 21. března odstartovala první ze série pěti Ludendorffových ofenzív. „Osmý srpen je nejčernějším dnem německé armády v historii světové války,“ napsal ve svých pamětech generální ubytovatel císařské armády Erich Ludendorff. Od té chvíle „válka nabyla rázu ztřeštěné hazardní hry... Bylo nutno ji ukončit.“
Německý císař Vilém II. chtěl zabránit vojenské porážce a dosáhnout diplomatickou cestou ukončení krveprolití, a proto dal již 14. srpna, den před ukončením amienské operace, příkaz k zahájení mírového jednání. Necelé tři měsíce poté Velká válka skončila.
