Výročí vyvraždění Romanovců. 10 věcí, které jste o hrůzném masakru ruské carské rodiny nevěděli
Poslední ruský car Mikuláš II. byl se svojí manželkou a pěti dětmi zavražděn bolševiky v noci z 16. na 17. července 1918 v Ipaťjevově domě v Jekatěrinburgu. Hrůzný masakr byl v minulosti mnohokrát popsán očitými svědky z řad vykonavatelů trestu vyneseného nad Romanovci sovětem Uralské oblasti. Událost je přesto stále obestřena mnoha otazníky. Co jste o hrůzném masakru nevěděli?
Vyšetřování vraždy stále není uzavřeno
Ostatky carského páru a tří velkovévodkyň byly nalezeny nedaleko Jekatěrinburgu v roce 1991. Trvalo ovšem dalších šestnáct let, než byly nalezeny ostatky careviče Alexeje a velkovévodkyně Marie. Identifikace ostatků byla v roce 2015 zpochybněna ruskou pravoslavnou církví a případ byl proto znovu otevřen.
Identifikovat ostatky se podařilo díky manželovi Alžběty II.
Ostatky nalezené u Jekatěrinburgu byly na začátku 90. let identifikovány díky poskytnutí vzorku krve manžela britské královny Alžběty II., prince Philipa. Philipova babička Viktorie Hesensko-Darmstadtská byla sestrou carevny Alexandry.
Carevič a jeho sestra Marie stále nejsou pohřbeni
Romanovcům byl uspořádán státní pohřeb v roce 1998. Jejich ostatky byly uloženy do rodinné hrobky v petrohradské Petropavlovské pevnosti. Kvůli jejich exhumaci v roce 2015 a sporům ohledně identifikace careviče a velkovévodkyně Marie však členové rodiny v Petrohradě stále nespočívají vedle sebe.
Proč Romanovci opustili Petrohrad pod japonskou vlajkou?
V roce 1917 vyhnala únorová revoluce carskou rodinu do sídla v Carském selu. Když se pak o několik měsíců později přesouvala do Tobolsku, měla cestovat ve vlaku maskovaném japonskou vlajkou. Panovaly totiž obavy o bezpečnost Romanovců, jejich strážci se chtěli vyhnout pokusům o lynčování revolucí rozvášněnými davy.
Vražda kvůli blížícím se československým legionářům
Sovětský svaz vraždu Romanovců ospravedlňoval hrozbou kontrarevoluce, ke které se měli v roce 1918 údajně snažit přispět také českoslovenští legionáři. Ti se k Jekatěrinburgu v létě 1918 skutečně přibližovali. Žádné dokumenty však tuto konspirační teorii nikdy nepotvrdily. Faktem zůstává, že do města legionáři vstoupili osm dní po ipaťjevském masakru.
Lenin k vraždě údajně nedal souhlas
Badatelé zabývající se jekatěrinburskými událostmi po pádu Sovětského svazu potvrdili, že o vraždě rozhodl sovět Uralské oblasti, nikoliv Moskva. Dodnes nebyl nalezen dokument, který by potvrzoval zájem Lenina nebo jeho nejbližších na zavraždění carské rodiny. Někteří historici věří, že bolševici plánovali uspořádat s carem proces.
Osud Romanovců dlouho nebyl znám
Sovětské autority se dlouho zdráhaly veřejnost o smrti Romanovců informovat. První byla přiznána smrt cara Mikuláše. O zbytku rodiny se tvrdilo, že byl z Jekatěrinburgu před příchodem československých legionářů evakuován a později se ztratil v chaosu občanské války. Pravda vyšla najevo až na začátku 20. let, kdy o červencových událostech promluvili očití svědci.
Rusové pro Romanovce netruchlili
Rusové ve své době projevovali s carskou rodinou jen velmi málo soucitu. Mikuláš se stal nenáviděným v důsledku útrap, kterým byli Rusové vystaveni v průběhu první světové války. Carevnu odsuzovali za styky s Rasputinem. Podle historiků dostávala vláda Kerenského po pádu monarchie stovky dopisů, ve kterých je veřejnost o smrt cara přímo žádala.
Z místa popravy se stalo poutní místo
Ipaťjevův dům byl zbourán v roce 1977. Rozhodnutí vydal místní stranický orgán řízený v té době budoucím prezidentem Borisem Jelcinem. V roce 2003 byl na místě popravy posledních Romanovců vztyčen Chrám Všech svatých na krvi, který se stal hojně navštěvovaným poutním místem.
V Anglii letos Romanovcům postavili památník
Život a smrt carské rodiny si tento týden připomíná nejen Rusko. Také na britském ostrově Wight byl tento měsíc odhalen památník. Romanovci, jež byli spřízněni s britskou královskou rodinou, zde trávívali na začátku 20. století prázdniny.
