Měli jsme se v září 1938 bránit? Československo bylo tehdy zbrojařskou velmocí
Na stupňující se Hitlerovy územní požadavky vyhlásila Syrového vláda 23. září 1938 všeobecnou mobilizaci. Ani po tři čtvrtě století neexistuje jednoznačná odpověď na otázku: Měli jsme se bránit? Z morálního hlediska určitě, z vojenského se však odpor jevil jako sebevražda.
Z celkové délky československých hranic 4114 kilometrů připadlo po anšlusu Rakouska v březnu 1938 na hranice s třetí říší 2097 kilometrů. Navíc se k naší republice v září 1938 stavělo nepřátelsky beckovské Polsko, s nímž se stýkala na 832km hranici, a horthyovské Maďarsko, s kterým délka hranic činila 984 kilometry.
Bez ochrany tak mohl zůstat pouze 201km úsek hranic na Podkarpatské Rusi se spřáteleným Rumunskem z Malé dohody. Pro srovnání: Francie měla hranice o polovinu kratší, z toho s Německem jen 360 kilometrů, přičemž ještě na 160 kilometrech oba státy odděloval těžko překročitelný Rýn.
Zbrojařská velmoc
Po celé meziválečné období Československo patřilo mezi první desítku největších vývozců zbraní a munice. V letech 1934 a 1935 zaujalo dokonce první místo. To sice přispívalo k vynikající pověsti našeho zbrojního průmyslu a přinášelo devizy, a zejména kulomety, děla a lehké tanky se staly hitem, nicméně to působilo také nesnáze.
Tak například Škodovy závody v letech 1919 až 1939 vyvezly 3120 děl, tedy jen o málo méně, než kolik postavila zmobilizovaná československá válečná armáda proti Německu. Lehkých tanků vz. 35, představujících ve své době světovou špičku, ČSR vyvezla dokonce 346, zatímco naše armáda jich k 29. září 1938 měla jen 298 – kromě 70 tančíků vz. 33 a 50 lehkých tanků vz. 1934. Německo v roce 1938 vyrobilo 463 tanky.
Navzdory heslu „Vzduch je naše moře“ právě letectvo představovalo Achillovu patu v systému obrany republiky. Údaje o jeho síle se v odborné literatuře značně liší; obecně lze konstatovat, že za Luftwaffe výrazně zaostávalo, a to jak početně, tak především technicky, o bojových zkušenostech ani nemluvě. V roce 1937 dodal náš letecký průmysl vojenské správě 597 nových letadel, včetně 384 určených pro polní službu, kdežto Německo jich vyrobilo 5606. Vedle pěchoty tudíž zůstávalo nejlépe připraveným druhem vojsk dělostřelectvo.
Francie sladká...
Země galského kohouta, jež vyšla z první světové války s aureolou vítěze, představovala pro nástupnické státy i řadu jiných zemí vzor. Patřilo k nim rovněž Československo, jemuž Francie smlouvami z let 1924 a 1926 zaručila nedotknutelnost hranic, za což jsme jí platili četnými obchodními a politickými výhodami.
Jenže naši představitelé podcenili neduhy země Marianny. Krátce před vypuknutím druhé světové války levice prosadila čtyřicetihodinový pracovní týden, zatímco v Německu ve zbrojařských a příbuzných oborech zavedli šedesátihodinový.
V roce 1938 vyrobila Francie 1382 letouny proti 5235 v třetí říši. Po německé remilitarizaci Porýní v roce 1936 tempo výstavby ozbrojených sil sice poněkud zvýšila, ale nadále se spoléhala na chloubu pevnostního stavitelství – Maginotovu linii. Francouzské válečné loďstvo o výtlaku 511 817 tun zaujímalo druhé místo v Evropě a čtvrté na světě.
Přestože v době československé krize na podzim 1938 země galského kohouta podnikla dílčí vojenská opatření, její hanebné nedodržení spojeneckých závazků a Daladierova spoluúčast na mnichovském diktátu přivodily prezidentovi Edvardu Benešovi trauma, z něhož se nikdy nevzpamatoval. Právě ve dnech mnichovské zrady je nutno hledat kořeny jeho náklonnosti k SSSR, s nímž 12. prosince 1943 podepsal dnes tolik kritizovanou spojeneckou smlouvu.
...hrdý Albion
Na rozdíl od Francie s námi Británie smlouvu zavazující ji k poskytnutí pomoci neuzavřela. V roce 1938 vyrobila 2828 letadel a s válečným loďstvem o výtlaku 1 296 353 tun zůstávala královnou moří, zato její pravidelná pozemní armáda na britských ostrovech, čítající pět pěších a jednu obrněnou divizi, po jedné gardové, jezdecké a protiletadlové dělostřelecké brigádě a 155 255 vojáků, zaostávala za mírovou československou brannou mocí, mající v témže roce čtyři armády, osm sborů, 21 divizí včetně jedné motorizované, šest pohraničních oblastí, 15 pohraničních krajů, čtyři rychlé divize, 12 800 důstojníků, 8750 rotmistrů a 175 737 příslušníků mužstva. Navíc měla Británie ještě teritoriální armádu o 12 pěších divizích, třech jezdeckých brigádách a sboru protiletadlového dělostřelectva (203 521 osob).
Premiér světové veleříše Neville Chamberlain nejevil ochotu „válčit pro nějaké Čechy, které nikdo nezná“, a svým podpisem stvrdil mnichovskou dohodu. Ve Spojeném království se tehdy nalezlo jen málo jasnozřivých politiků, kteří se nenechali omámit Chamberlainovým jásotem: „Zachránil jsem mír pro naši dobu.“
Jedním z nich byl první lord admirality Duff Cooper, jenž na protest proti Mnichovu opustil kabinet se slovy: „Anglie měla na vybranou ztratit mír či ztratit čest. Ztratila čest, ale mír nezachránila.“ Pátého října vystavil v Dolní sněmovně politice appeasementu (usmiřování) nemilosrdné vysvědčení Winston Churchill: „… pro tuto chvíli byla vyslovena nad západními demokraciemi strašná slova: ,Zvážen jsi, a nalezen lehkým.‘“
Hrozivá Sfinga na východě
Druhého května 1935 podepsal ministerský předseda Pierre Laval sovětsko-francouzskou smlouvu o vzájemné pomoci, na niž o čtrnáct dní později navázala obdobná československo-sovětská smlouva, k níž byl připojen protokol, v jehož článku II na Benešovo přání stálo: „Obě vlády zároveň uznávají, že závazky vzájemné pomoci budou mezi nimi účinné jen potud, pokud tu budou podmínky předvídané touto smlouvou a pokud bude oběti útoku poskytnuta pomoc ze strany Francie.“
V kritických zářijových dnech SSSR projevil ochotu pomoci ČSR za předpokladu, že i Francie splní své závazky, a v den československé mobilizace důrazně varoval Polsko, že napadne-li spolu s Německem Československo, okamžitě vypoví smlouvu o neútočení s Polskem, a podnikl rovněž vojenské kroky: Koncem září a začátkem října 1938 povolal 328 762 záložníků a 28. září hlásil lidový komisař obrany maršál Kliment Jefremovič Vorošilov, že k odletu do ČSR je připraveno 548 bojových letounů (302 stíhací a 246 bombardovacích).
Sovětské ozbrojené síly tehdy byly nejmohutnější na světě. Jen tanků měly víc než všechny ostatní země dohromady! V roce 1938 sovětský průmysl vychrlil 12 687 děl, 2271 tanků a 5469 letounů. Stojí za připomenutí, že střední bombardér Tupolev SB-2, jichž nám SSSR do května 1938 dodal 61 a licenčně se u nás vyráběl pod názvem Avia B-71, představoval tehdy nejmodernější stroj československého letectva.
Ačkoli o nevídané síle Rudé armády se vědělo, nechyběly hlasy označující ji za kolos na hliněných nohou. Hlavním důvodem byly probíhající čistky, jež zdecimovaly vyšší velitelský sbor, a politické represe. V roce 1938 v SSSR popravili 328 618 osob, tj. mnohem víc než v nacistickém Německu, fašistické Itálii a frankistickém Španělsku dohromady!
Když západní spojenci dělali s Hitlerem byznys. Co byste měli vědět o Mnichovské dohodě? >>>
Malá dohoda
Přestože Stojadinovićova vláda v Jugoslávii se vyhýbala svým závazkům v rámci Malé dohody, ve dnech ohrožení Československa se na jeho obranu hlásily desetitisíce dobrovolníků, za což jsme se „odvděčili“ uznáním nezávislosti Kosova.
Rumunsko vyslalo na hranice s Maďarskem 40 000 vojáků a na rozdíl od Jugoslávie hodlalo své závazky splnit. Naproti tomu poslední zveřejněné dokumenty nasvědčují tomu, že horthyovské Maďarsko, jež sice proti Československu vystupovalo nepřátelsky, se k přímému útoku na ně po boku třetí říše nechystalo.
Poměr sil mezi Československem, jeho potenciálními spojenci a protivníky v září 1938
*Bez válečného loďstva.
**Bez školních a námořních letounů.
***V roce 1936.
****Tehdy mělo pouze sedm smíšených pěších brigád a jednu samostatnou jezdeckou.
*****Kromě toho ještě 985 školních.
