Opilou manželku umlátil topůrkem kladiva, soud ho osvobodil
Běda mužům, kteří váhají se svatbou v letech mládí a svěžesti a ožení se teprve „na stará kolena“, vzkazovala svým čtenářům v září 1900 Národní politika. Jejich osud bývá neblahý. Příkladem je František Chmelař z Předměstí u Uherského ostrohu. Do manželství vstoupil v pětačtyřiceti letech. Jenže koho si přivedl domů, to zjistil až záhy.
„Jeho žena byla oddána nesmírnému pití kořalky. Následkem toho vznikaly v rodině časté hádky a bitky, které dostoupily vrcholu 6. srpna. Téhož dne odešel Chmelař do práce, zanechav ženě částku peněz na živobytí. Žena však tyto peníze propila, a když se Chmelař večer vrátil, nebyla doma“, líčí Národní politika.
Poté pokračuje: „Přišla teprve za chvíli a potácela se tak, že se stěží dovlekla. To rozčílilo Chmelaře tou měrou, že popadl násadu od kladiva a počal mlátiti ženu do hlavy, až zůstala ležeti na zemi. Když vystřízlivěla, zašla k sousedce a zůstala u ní.“
Zdálo se, že celý incident skončí bez následků. Vše ovšem dopadlo docela jinak: „Čtvrtý den po oné události stěžovala si Chmelařová sousedce, že ji bolí hlava, aby jí dala obkladek. Sousedka chtěla tak učiniti i odběhla pro vodu, ale než se vrátila, ležela Chmelařová na zemi mrtva. Soudní lékaři poté shledali, že smrt nastala v souvislosti s poraněním, které ji muž způsobil.“
V polovině září zasedl soud a také jeho výsledek znamenal překvapení, ba senzaci. „Chmelař líčil útrapy své se ženou tak dojemně, že porotci vyslechnuvše výpovědi svědků, a obhajovací řeč doktora Pitra, odvětili k otázkám zkoumajícím vinu záporně, následkem čehož byl obviněný zproštěn obžaloby.“
František Chmelař, jenž umlátil manželku topůrkem, se v klidu a míru vrátil domů.
