Krvavý muslimský rituál Ašúra: Věřící musí ukázat, že jsou odhodlaní pro islám trpět, včetně dětí
Ašúra je svátek šíitských muslimů, který vyvolává v mnoha nemuslimech zhnusení, neboť je spojen s rituálním sebemrskačstvím, řezáním do těla a podobným trýzněním dospělých, ale i dětí. Muslimští rodiče se snaží vštěpovat svým potomkům tento rituál od dětského věku.
Rituál má přitom historický původ v tragické smrti imáma Husajna ibn Alího (626 n. l. až 682 n. l.), vnuka zakladatelé islámu Mohameda. Když zemřel zakladatel umajjovské dynastie Mu’ávija ibn Abú Sufján (602 n. l. až 680 n. l.), byl v hlavním městě muslimské říše Damašku vyhlášen jeho nástupcem jeho syn Jazíd I. (645 n. l. až 683 n. l.). Ten se ale netěšil takové podpoře vládnoucích elit jako jeho otec. Došlo ke dvěma povstáním. Jedno povstání vedl zmiňovaný imám Husajn, druhé Abdulláh ibn az-Zubajr (622 n. l. až 692 n. l.), vnuk Mohamedova prvního nástupce Abú Bakra.
Jazíd I. chtěl upevnit své postavení tím, že se nejprve rozhodl porazit imáma Husajna. Imám Husajn po vyhlášení svých nároků na vedení muslimské komunity vyrazil z nejposvátnějšího místa islámu, města Mekky, do oblasti dnešního Iráku, kde měl nejvíce stoupenců. Ti mu zaslali dopis s výzvou k nárokování vedení muslimské komunity a přislíbili mu podporu. Během Husajnova přesunu jej ale dostihla počátkem října 680 n. l. vojenská jednotka vyslaná proti němu Jazídem I. Po krátké bitvě byl imám Husajn zmasakrován i s celou rodinou.
Trpět pro islám
Právě tento masakr si šiítští muslimové připomínají rituálem sebepoškozování v rámci svátku Ašúra, protože imám Husajn spoléhal na podporu svých iráckých spojenců, ale ti mu ji neposkytli, a tak byl 10. října 680 n. l. snadno poražen a zavražděn. Masakr rodiny imáma Husajna má ústřední roli v budování identity šíitských muslimů. Rituální sebepoškozování má za cíl veřejně demonstrovat oddanost učení šíitského islámu a odhodlání pro věc islámu i trpět.
Husajn má v šíitském islámu pozici mučedníka za spravedlnost a odhodlání bojovat proti tyranii, kterou po celou dobu existence šíitského islámu symbolizuje sunnitský islám a jeho zkorumpovaní tyranští vládcové. V rámci rituálu šíitští muslimové nejen provádějí symbolické sebepoškozování, ale připomínají si i to, že Jazídovi sunnitští vojáci odmítli dovolit imámu Husajnovi napít se vody, a také to, že noc před bitvou strávil imám Husajn v modlitbách a nabídl všem členům svého doprovodu, aby pod rouškou noci opustili jeho tábor a zachránili si život, což oni odmítli a rozhodli se dobrovolně zemřít se svým vůdcem.
Spor mezi teology
Mezi samotnými teology šíitského islámu je rituální sebepoškozování spornou otázkou. Především moderní teologové ho odmítají jako nepřípustné, neboť připomíná akt sebevraždy, která je v islámu zakázaná. Konzervativní teologové ovšem tento akt povolují jako připomínku mučednictví imáma Husajna. Někteří moderní šíitští teologové doporučují místo tohoto rituálu například darovat krev pro lékařské účely.
Hlavním centrem tohoto šíitského rituálu je irácké město Karbalá, kam se každoročně sjíždějí davy šíitských muslimů. Malé slavnosti se však v tento den odehrávají ve všech oblastech jimi obydlených. Letos to bylo 20. a 21. září.
