Agresivnímu hostovi ukousnul palec. Odnesl ho domů a pohodil na hnoji
Na pokraji života a smrti se octl pokrývačský pomocník František Pokorný z Nuslí, když přišel 18. července roku 1898 do pivovarské hospody v Michli, aby se osvěžil půllitrem piva. Co čert nechtěl, zasedl u jednoho ze štamgastských stolů, u něhož se pravidelně scházela Společnost rýpalů, jak si členové spolku sami rádoby žertovně říkali.
Další události popisuje Národní politika takto: „Rýpalové podivně se tvářili a nápadným způsobem dávali Pokornému na srozuměnou, aby si sedl jinam, ale nový host buď posunkům těm rozuměti nechtěl, anebo těžko chápal a zůstal u stolu seděti.“
Mezitím začal kdosi v hostinci vybírat drobné částky na dobročinné účely. Pokorný odmítl. Ani to zde nebylo zvykem a pozici Pokorného to v očích spolustolovníků jenom zhoršilo.
Když pak za nějakým účelem vyšel pokrývačský pomocník ven, obsadil krejčí Josef Chroust jeho místo. „Snadno si lze domyslet, co následovalo. Pokorný po návratu svém vytýkal Chroustovi takovou neslušnost. A Chroust u vědomí toho, že celá Společnost rýpalů nenechala by jej v případě potřeby na holičkách, dával mu peprné odpovědi. Netrvalo dlouho a vznikla ostrá hádka a z té v okamžiku strhla se rvačka.“
Zpočátku se zdálo, že Pokorný opanuje situaci, neboť „praštil Chroustem na kamna, až se rozbořila. Tu však vyskočili někteří Rýpalové a s pomocí hostinského jali se Pokorného strkati ze dveří“. Náhle se ozval strašlivý výkřik. „On mi ukousl palec!“ bědoval Chroust a ukazoval krvácející zbytek palce levé ruky.
Rozčílení a chaos v hostinci dosáhly nejvyššího stupně a vypadalo to, že pokrývačský pomocník zle skončí. V poslední chvíli se ho zastal přítomný občan Jakrle, a kdo ví, možná tak uchránil Pokorného před smrtí.
V polovině října 1898 zasedl soud. Pokorný nadále tvrdil, že Chrousta nekousl a ten přišel o palec „při pádu do střepů kamen anebo že mu byl uskřípnut dveřmi. Pak líčil, jak jej všichni mlátili a Chroust dal mu ránu do nosu“.
Také Chroust trval na svém – inkriminovanou část palce mu ukousl pokrývač z Nuslí. Navíc „vyšlo najevo, že dvě ženy našly ukousnutý kus Chroustova palce u Pokorného na hnoji“. To znamená, že měl oddělenou část prstu celou dobu v puse či v kapse a odnesl ji tak až domů, do Nuslí.
Obhájce dr. Zítek prohlásil, že se Pokorný musel bránit, neboť byl napaden a šlo mu o život, a pokud způsobil Chroustovi těžké poranění, je to možné kvalifikovat jen jako překročení mezí nutné obrany. To uznal i soud, když poslal Františka Pokorného do vězení na pouhých čtrnáct dní. Zároveň však rozhodl, že Pokorný musí krejčímu, jenž přišel o část palce, vyplatit šedesát zlatých za ušlý výdělek a dalších padesát zlatých bolestného. Tedy částku, za kterou bylo možné koupit na pražské tržnici padesát pět vykrmených domácích kachen.
